34 C 811/2023-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 3. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 918,82 Kčs příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru na základě které byl dne 28. 8. 2019 žalované bankovním převodem poskytnut úvěr ve výši 38 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 12. 11. 2022. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 38 000 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 918,82 Kč. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím slevové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto byly zahájeny kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, následně žalovaná odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto další krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro prověření žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výši úvěru a splatností, jak je uvedeno výše. Žalovaná a původní věřitel se dohodli, že forma podpisu příslušné dokumentace bude uvedením zvoleného hesla a případně SMS kódu je pro ně dostatečně určitá a je proto považována za písemnou formou uzavření smlouvy o zápůjčce. Zadáním hesla a kliknutím na tlačítko „požádat“, příp. zadáním podpisového SMS kódu žalovaná vyslovila svůj souhlas s obsahem veškeré dokumentace a tímto způsobem došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jejího dodatku. Ke zřízenému uživatelskému účtu měla vlastní heslo a přístup pouze žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a platba byla idenfitikována pod VS , var. symbol, . Úvěr byl tak prokazatelně poskytnut, což je patrno z předloženého výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně a nebyl žalovanou do dne podání žaloby uhrazen, přestože byla opakovaně o zaplacení žalovaná upomínána. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu spotřebitelského úvěru, pak žalobkyně požadovala, nechť je jí přiznán nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní dne 21. 7. 2022 takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Dlužná částka nebyla žalovaná zaplacena, přestože jí byla zaslána dne 13. 8. 2022 předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Soud učinil na základě provedeného dokazování tato zjištění z níže uvedených důkazů:5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že zde jako účastníci jsou uvedeni jako úvěrový věřitel společnost , Anonymizováno, a jako zapůjčitel je uvedena žalovaná. Z obsahu této listiny soud však nezjistil, že by smlouva byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalované, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalované jako jednající osoby či k ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem - , právnická osoba, a postupníkem – žalobkyní uzavřené dne 21. 7. 2022 bylo prokázáno, že takto byla postoupena pohledávka za žalovanou.7. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy včetně podacího lísku soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby seznámena se skutečností, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za ní přešla na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k plnění předžalobní výzvou ze dne 13. 8. 2022, a to ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva byla, jak bylo osvědčeno z podacího lístku, podána na poště dne 13. 8. 2022.8. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu společnosti , právnická osoba, byla na účet č. , č. účtu, zaslána dne 28. 8. 2019 částka 38 000 Kč.9. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je u této banky evidován na jméno žalované, jedná se o běžný účet a ke dni 28. 8. 2019 zde byla převedena z účtu č. , č. účtu, částka 38 000 Kč pod VS , var. symbol, .10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, kdy dospěl k závěru na základě výše uvedených listin, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl meritorně rozhodnout.11. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy a její přílohy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena, když neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalované, např. skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 38 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného ke dni 28. 8. 2019. Následně takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) postoupena na žalobkyni. Soud však nevzal za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli prověřovala schopnost žalované čerpaný úvěr splácet před uzavřením smlouvy.12. Soud nevzal za prokázané, že by smlouva mezi stranami o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil soud vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a následujících o. z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany,