62 C 236/2024-25 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 989 Kč s příslušenstvím, a to za dodanou elektřinu. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 10. 5. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě, které se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Elektřina dodaná v období od 1. 6. 2022 do 5. 8. 2022 byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. , hodnota, , znějící na částku 7 259 Kč, která byla splatná dne 25. 8. 2022. Žalovaný na tuto fakturu uhradil 14. 9. 2022 částku 3 500 Kč, 8. 11. 2022 částku 2 000 Kč, zbývá tak zaplatit 1 759 Kč. Elektřina dodaná v období od 6. 8. 2022 do 31. 12. 2022 byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, ve výši 10 230 Kč, která byla splatná dne 23. 1. 2023. Ani přes písemnou předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 2. 5. 2023 žalovaný dlužné částky nezaplatil.2. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k podané žalobě, což neučinil.3. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z těchto důkazů: ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 5. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, elektřinu a žalovaný se zavázal ji v tomto místě odebírat, platit sjednané zálohy a provedená vyúčtování. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 11. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalovanému byl vyúčtován za období od 1. 6. 2022 do 5. 8. 2022 nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 7 259 Kč (zbývá doplatit 1 759 Kč), který byl splatný dne 25. 8. 2022. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalovanému byl vyúčtován za období od 6. 8. 2022 do 31. 12. 2022 nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 10 230 Kč, který byl splatný dne 23. 1. 2023. Z předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne 2. 5. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek za vyúčtované nedoplatky odběru elektřiny ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání dlužné částky.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 5. 2022 se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal v tomto místě elektřinu odebírat a zaplatit za dodanou elektřinu sjednanou cenu. Celkové množství odebrané elektřiny za fakturační období od 1. 6. 2022 do 5. 8. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, v částce 7 259 Kč (zbývá doplatit 1 759 Kč), která byla splatná dne 25. 8. 2022 a za období od 6. 8. 2022 do 31. 12. 2022 vyúčtovala žalovanému odebranou elektřinu fakturou č. , hodnota, ve výši 10 230 Kč splatnou dne 23. 1. 2023. Žalovaný na svém dluhu ničeho nezaplatil, a to ani přes písemnou předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 2. 5. 2023.5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě byla mezi účastníky řízení uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku a § 50 energetického zákona na základě níž žalobkyně do odběrného místa označeného ve smlouvě dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal hradit zálohy a vyúčtování plateb za odebranou elektřinu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 1. 6. 2022 do 5. 8. 2022 částku 7 259 Kč (zbývá doplatit 1 759 Kč), přičemž tato částka byla splatná ke dni 25. 8. 2022 a za období od 6. 8. 2022 do 31. 12. 2022 částku 10 230 Kč splatnou dne 23. 1. 2023. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti ničeho nezaplatil, ačkoliv k jejich úhradě byl žalobkyní písemně vyzván. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svou platební povinnost vůči žalobkyni, byť i jen zčásti splnil. Soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 11 989 Kč a vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byl podle § 1970 občanského zákoníku zavázán zaplatit žalobkyni příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný byl s ohledem na svůj neúspěch ve věci zavázán zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení žalobkyně, sestávající se z odměny zástupce ve výši 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 900 Kč dle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů stanovených paušální částkou 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 300 Kč dle § 14b) odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).