26 C 281/2025-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 7. července 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 786,96 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 14. října 2024.2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, z potvrzení o platbě, z listin k posouzení úvěruschopnosti a z předžalobní výzvy soud zjistil, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 14. října 2024 distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 54 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 13. listopadu 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 7. dubna 2026. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalovaného, a dále VOP, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP žalobce stanoveny. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 29 780 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného, a to dne: 14. října 2024 (Bankovní a Nebankovní registr klientských informací a Centrální evidence exekucí). Žalovaný následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobci potvrdil ve Smlouvě. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval prostřednictvím služby Kontomatik společnosti Kontomatik UAB, sídlem ul. Upes 23, LT-08128 Vilnius, Litva, registrované pod číslem , hodnota, , tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnil svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce dne 14. října 2024 ve výši 5 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 73,2 Kč, služba “Presto” za poplatek ve výši 164,99 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 19,2 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné a je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Žalovaný splatil na jistinu celkem 0.17 Kč dne 15. října 2024. Částky zaplacené Žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobce vypověděl Smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 13. února 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 14. února 2025. Žalovaný dluží žalobci částku 11 730,46 Kč, přičemž tato částka se skládá z jistiny ve výši 4 998,80 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 99,32 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,25 Kč a poplatku za službu Klidné spaní ve výši 73,20 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 164,69 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 19,20 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci smluvní úrok ve výši 1.066 % denně z nesplacené části jistiny.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 14. října 2024 soud dále zjistil, že žalobce je oprávněn v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 14. listopad