29 C 801/2024-33 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou z 19. 12. 2024 domáhal zrušení jeho vyživovací povinnosti vůči žalované s tím, že tato je sama schopna se živit, ukončila studium není studentkou a je evidována na Úřadu práce. Dle jeho informací nemá žádné zdravotní překážky bránící v získání zaměstnání.2. Na výzvu soudu žalobce doplnil, že požaduje zrušení vyživovací povinnosti od 1. 1. 2025.3. Žalovaná na výzvu soudu, aby se k žalobě vyjádřila, nijak nereagovala.4. Žalobce na žalobě setrval, žalovaná se k jednání nařízenému na 6. 11. 2025 bez omluvy nedostavila. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.5. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy:- ze sdělení , právnická osoba, ze dne 8. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 16. 8. 2025 dosud. V současné době probíhá řízení o přiznání dávky státní sociální podpory a v současné době jí není poskytována dávka pomoci v hmotné nouzi a péči;- ze sdělení , právnická osoba, ze dne 16. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 16. 8. 2025 dosud a žádost o podporu nebyla podána;- ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj ze dne 15. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná není v evidenci OSSZ.6. Soud dále provedl důkaz spisem Okresního soudu v , adresa, sp. zn. P , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze kterého bylo zjištěno, že žalobce je otcem žalované, která v době nezletilosti byla svěřena do výchovy matky. Otci (žalobci) bylo stanoveno výživné, přičemž byl nařízen k uspokojení přednostní pohledávky výživného pro žalovanou (tehdy nezletilou) výkon rozhodnutí. Naposledy bylo o výživném pro žalovanou rozhodováno rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 3. 5. 2018, č. j. , spisová značka, tak, že byl změněn rozsudek okresního soudu, když s účinností od 1. 9. 2015 bylo výživné otci stanoveno částku 2 200 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2017 částkou 2 700 Kč měsíčně.7. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že Okresní soud v , adresa, rozhodl usnesením z 13. 11. 2006, č. j. , spisová značka, k uspokojení přednostní pohledávky výživného pro oprávněnou nezletilou , Jméno žalované, výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy od zaměstnavatele, u kterého je zaměstnán. Následovala další rozhodnutí přikazující aktuálním plátcům mzdy žalobce, aby sráželi ze mzdy povinného částku výživného. Dle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018, č. j. KSPH , spisová značka, -, právnická osoba, byl zjištěn úpadek dlužníka – , jméno FO, . Dle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. KSPH , spisová značka, –B–25 insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka , jméno FO, .8. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobci jako otci žalované bylo stanoveno výživné pro žalovanou naposledy rozsudkem Krajského soudu v , adresa, z 3. 5. 2018. č. j. , spisová značka, částkou 2 700 Kč měsíčně. Žalovaná nejméně od 16. 8. 2025 je schopna sama se živit, když je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, tedy nestuduje. Žalovaná tím, že zůstala zcela pasivní, nenabídla soudu žádné tvrzení k tomu, že by nebyla schopna sama se živit i v době, kdy je vedena jako uchazečka o zaměstnání.9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.10. Dle ustanovení § 910 odst. 1 předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.11. Dle ustanovení § 911 výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.12. V daném případě má soud za prokázáno, že žalovaná je minimálně od 16. 8. 2025 schopna se živit, neboť od této doby je evidována na Úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, tedy nestuduje. S ohledem na pasivní postoj žalované, která se ve věci přes výzvu soudu ani nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání, lze mít za to, že tato skutečnost je nesporná. Soud proto vyživovací povinnost žalobce pro žalovanou od tohoto data zrušil, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.13. Pokud žalobce požadoval zrušení vyživovací povinnosti od již od 1. 1. 2025, tak žaloba do 15. 8. 2025 byla zamítnuta, neboť nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že již od počátku tohoto roku žalovaná je schopna sama se živit, přičemž žalobce v tomto směru byl poučen, přesto důkazy k tomuto svému tvrzení nenabídl.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl sice ve věci převážně úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval a žalované žádné náklady řízení nevznikly.