39 C 180/2025-33 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 18 892,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne 31. 8. 2016 (dále i jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 179 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný podle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 12,50 % ročně a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy podle platného Ceníku. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 995 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s více než 2 splátkami, žalobkyně proto dne 2. 5. 2024 prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala individuálně schopnost žalovaného úvěr splácet. Příjem žalovaného ověřila z výpisu účtu za předchozí období. Žalovaný dluží žalobkyni částku 18 892,30 Kč na jistině dluhu, částku 1 618,70 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 12,50 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 3.5.2024 do 16.12.2024, částku ve výši 1 897,67 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 3.5.2024 do 16.12.2024 a dále smluvní úrok 12,50 % p.a. z částky 18 892,30 Kč od 17.12.2024 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 14,75 % p.a. z částky 18 892,30 Kč od 17.12.2024 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, naposledy předžalobní výzvou zaslanou zástupkyní žalobkyně, avšak marně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Dne 31. 8. 2016 uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru, na základě kterého poskytla žalobkyně žalovanému úvěr až do výše 179 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s poplatky pravidelně splácet po 2 995 Kč měsíčně (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. č. , hodnota, ). Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 12,5 % ročně, RPSN byla v době sjednání 13,78 %. Podle čl. 8 Smlouvy v případě porušení podmínek smlouvy - prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostanete do prodleni se splacením vice než 2 splátek [č.l. 8.1. a) Smlouvy]- je žalobkyně oprávněna celý úvěr prohlásit za okamžitě splatný [č.l. 8.2. b) Smlouvy]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když údaje uvedené žalovaným v Žádosti o poskytnutí úvěru (zejména jeho příjem) ověřovala z výpisy z účtu žalovaného. Z tabulky žalobkyně soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal a poté splácel, ke dni zesplatnění činila pohledávka žalobkyně na dlužné jistině 18 892,30 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný upomínán dne 28. 5. 2022, 28. 11. 2023, 31. 3. 2024 (dopisy z téhož dne). V upomínce ze dne 31. 3. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě nejpozději do 2. 5. 2024 a byl upozorněn na zesplatnění celého úvěru. O zesplatnění úvěru ke dne 2. 5. 2024 byl informován dopisem ze dne 4. 5. 2024 (podaným na poštu dne 9. 5. 2024 viz poštovní podací arch) a byl vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzva ze dne 17. 12. 2024 byla podána na poštu téhož dne. Z listiny nazvané Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl příjem 14 725 Kč, výdaje byly bankou vypočteny na 6 077 Kč, zjištěno, že v době žádosti měl poskytnuté úvěry u žalobkyně, kdy nové zatížení by činilo 2 998 Kč. Neměl negativní informace v evidenci klientů, neměl zahájeno insolvenční řízení. Z předložených výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že měl pravidelný měsíční příjem, v roce 2016 přes 12 000 Kč.5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posuzoval podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v době sjednání úvěru účinném ( dále též „z. s. ú.“).6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.9. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok je důvodný. Žalobkyně se žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, žalovaný vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyni před uzavřením smlouvy tížila povinnost prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, a to pod sankcí neplatnosti úvěrové smlouvy.10. Soud po provedeném dokazování má za to, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy dostatečně posuzovala a dospěla ke správnému závěru, že žalovaný bude schopný sjednaný úvěr splácet. Žalobkyně si informace předložené žalovanou ověřila ve veřejně přístupných registrech a z bankovních účtů žalovaného, provedla ekonomický výpočet na základě příjmů a výdajů žalovaného, ze kterého nevyšly žádné důvodné pochybnosti ohledně schopnosti žalované daný úvěr splácet. Lze přisvědčit žalobkyni, že bylo v reálných majetkových možnostech žalovaného sjednanou pravidelnou měsíční splátku ve výši 2 995 Kč splácet, aniž by jí to nějak zásadně ohrozilo či snížilo jeho životní úroveň. (Žalovaný také úvěr po dobu více jak 6 let splácel, kdy do problémů se splacením se dostal v roce 2022, což nelze klást k tíži žalobkyně) Žalobkyně tak podle názoru soudu dostála své povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 9 odst. 1 z. s. ú.).11. Soud také neshledal, že by sjednaný úrok ve výši 12,5 % ročně byl nemravný, stejně tak RPSN ve výši 13,78 % nijak v době sjednání v roce 2016 nevybočovala z průměru, což soud ověřil ve veřejně přístupném systému databáze časových řad ARAD – statistická data České Národní banky, kdy v daném období (srpen 2016) úrokové sazby spotřebitelských úvěrů byly průměrně 11,1 % ročně. Proto na právní jednání (sjednání úvěrové smlouvy shora uvedené) nelze nahlížet ani jako na neplatné ve smyslu § 580 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr v té době se standardním úrokem a za obvyklých podmínek.12. Žalovaný dobrovolně vstoupil do smluvního vztahu a v případě, kdy řádně a včas nesplácel stanované splátky, porušil ustanovení smlouvy, a proto zcela po právu nastoupily sankce ujednané ve smlouvě. Žalobkyně před zesplatněním úvěru, o tom žalovaného písemně informovala dne 31. 3. 2024 a vyzývala jej k uhrazení dluhu do 2. 5. 2024. Žalovaný však na svůj dluh do té doby ničeho neuhradil, proto byla pohledávka žalobkyně zesplatněna k 2. 5. 2024. Zároveň žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., k jehož úhradě žalovaného soud rovněž zavázal. Výše zákonného úroku z prodlení v 2. polovině roku 2024 činila 12,75 % ročně, proto soud zamítl žalobu co do požadovaného úroku ve výši 2 % ročně z částky 18 892,30 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení (tomu odpovídá výrok II. rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 892,30 Kč sestávající z částky 300 Kč (jeden úkon podání ve věci samé učiněný po 1. 1. 2025 za 400 Kč) za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.14. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal