61 C 83/2025-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 2. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni celkem 31 156 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 19. 8. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, , když dodávka elektřiny za období od 5. 10. 2023 do 6. 3. 2024 byla žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku 30 248 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, splatnou dne 7. 2. 2024 poplatek za montážní práce provedené v souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy ze strany žalovaného ve výši 908 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 6. 12. 2024, avšak neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané skutečnosti odpovídající výše popsaným žalobním tvrzením, tedy že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně mimo jiné zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal platit za ni žalobkyni sjednanou cenu. Z výše uvedených faktur pak vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednak cenu dodané elektřiny a jednak poplatek za montážní práce tak, jak bylo uvedeno v žalobě. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by na vyúčtovanou cenu cokoliv zaplatil, případně že by nesouhlasil s provedeným vyúčtováním.4. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který byla aplikována zejména ustanovení § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o koupi, dále ustanovení § 1970 téhož občanského zákoníku v části úroků z prodlení za současné aplikace ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci řízení platně sjednali smlouvy o dodávce elektřiny, na základě které žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a žalovanému vznikla mimo jiné povinnost zaplatit za ni odpovídající cenu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by vyúčtované dodávky neodebral nebo že by dlužnou částku zaplatil, proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku odpovídající vyúčtované ceně a úroku z prodlení.5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování jeho práva, přičemž výše těchto účelně vynaložených nákladů sestává jednak z uhrazeného soudního poplatku 1 247 Kč a jednak ze dvou režijních paušálů po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby).6. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.