63 C 189/2025-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10 054,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas sjednané splátky. Celkem na úvěr uhradila pouze částku 1 358,21 Kč. Žalobce se tak domáhá krom nesplacené jistiny úvěru také úhradu obchodního úroku 1 997,81 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 249,23 Kč a poplatku za poštovní upomínku 499 Kč, celkem částky 10 054,96 Kč s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná byla k uhrazení dlužné částky upomenuta předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , produktovými obchodními podmínkami , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . pro půjčky a všeobecnými obchodními podmínkami , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobce smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč, žalovaná měla úvěr spolu s příslušenstvím splatit formou 9 měsíčních splátek po 591 Kč.4. Výpisy z účtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . žalované za období leden až prosinec , Anonymizováno, a výpisy z účtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . s, Anonymizováno, žalované za období červenec , Anonymizováno, až září , Anonymizováno, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru ověřoval majetkovou situaci žalované pomocí záznamů na běžném bankovním účtu vedeném právním předchůdcem žalobce, a dále, že dne , datum, byla z titulu půjčky připsána na účet žalované částka 5 000 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a žalobcem dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a žalovaná byla o tomto řádně vyrozuměna.6. Výzvou ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaná byla k úhradě dlužných částek právním předchůdcem žalobce a následně i žalobcem prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně vyzývána.7. Ze zbylých v řízení provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí podstatná skutková zjištění.8. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Žalobce v rámci žaloby netvrdil, že by právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy zkoumal. Při soudním jednání dne , datum, byl žalobce soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučen s tím, že soud nemá za prokázané z provedených důkazů, že by , Anonymizováno, předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované s tím, že v případě neoznačení důkazů se žalobce vystavuje nebezpečí neúspěchu v části tohoto sporu. Na základě tohoto poučení předložil žalobce soudu výpisy z běžného účtu žalované za období červenec až září , Anonymizováno, a leden až prosinec , Anonymizováno, . K výpisům z roku , Anonymizováno, nelze přihlížet, neboť smlouva byla uzavřena dne , datum, , přičemž lze přihlížet pouze k podkladům datovaným před uzavřením smlouvy. Z výpisů z účtů z roku , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaná pobírala starobní důchod 7 818 Kč, zároveň čerpala úvěry od dalších společností (, právnická osoba, ). K těmto úvěrům si právní předchůdce žalobce nevyžádal od žalované žádné další podklady. Žalobce ani netvrdil, že by zkoumal finanční situaci žalované z veřejně dostupných zdrojů, nevyžádal si od žalované žádné podklady k jejím pravidelným měsíčním výdajům. Poskytovatel úvěru je povinen důkladně zkoumat příjmy i výdaje žadatele o úvěr tak, že si od žadatele vyžádá podklady k řádnému posouzení jeho schopnosti úvěr splácet. Žádné důkazní listiny prokazující, že si právní předchůdce žalobce vyžádal od žalované podklady k důkladné prověrce její schopnosti splácet úvěr soudu předloženy nebyly. Právní předchůdce žalobce navíc zcela opomněl zkoumat výdajovou stránku žalované. Poskytovatel úvěru je povinen důkladně zkoumat nejen příjmy žadatele o úvěr, ale rovněž jeho výdaje a k tomuto je povinen si vyžádat veškeré podklady jako např. nájemní smlouvu, podklady prokazující výdaje za energie apod.9. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v , adresa, , že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Smlouvy jsou již jen z tohoto důvodu absolutně neplatné. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.11. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 5 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinna vrátit to, oč se obohatila. Dle sdělení žalobce žalovaná na svůj dluh uhradila částku 1 358,21 Kč. Rozdíl ve výši 3 641,79 Kč tak představuje částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila. Na žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradila, což však neučinila. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, soud žalobu zamítl.12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla větší procesní úspěch žalovaná, té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.