63 C 25/2025-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 12 538,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 12 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit částku ve výši 14 746 Kč s příslušenstvím. Žalovaná však nesplatila žalovanou částku řádně a včas, čímž ji vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná byla k uhrazení dlužné částky opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi , právnická osoba, a žalovanou dne , datum, , dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, a obchodními podmínkami , právnická osoba, vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějšího dodatku, právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky ve sjednané výši. Zápůjční úroková sazba byla stanovena na 278,41 % ročně, , Anonymizováno, na 3 998,1 % ročně.4. Výpisem z běžného účtu u banky , Anonymizováno, ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a výpisem z běžného účtu u banky , Anonymizováno, ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal průběžně na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě částku v celkové výši 12 000 Kč.5. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a žalovaná o tomto byla řádně informována.6. Výzvou k zaplacení ze dne , datum, a výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a následně také žalobce opakovaně vyzývali žalovanou k úhradě dlužné částky.7. Ostatními v řízení provedenými důkazy nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti.8. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce nikterak úvěruschopnost žalované nezkoumal, respektive žalobce toto ani netvrdí, když v žalobě pouze uvádí, že v rámci schvalovacího procesu právní předchůdce žalobce vycházel z informací z veřejných registrů a informací sdělených žalovaným. Takový postup nelze hodnotit jako dostatečný. Poskytovatel úvěru je povinen důkladně zkoumat schopnost žadatele o úvěr tento úvěr splácet, a to jak po stránce příjmové, tak po stránce výdajové.9. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně dodatku k této smlouvě ze dne , datum, pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v , adresa, , že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.11. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce průběžně zaslal žalované částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se tak přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež by byla povinna vrátit to, oč se obohatila. Žalobce však v rámci řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, jakou částku žalovaná uhradila a vzhledem k tomu, že žalobou je na jistině úvěru požadována částka nižší, než částka poskytnutá žalované, je zřejmé, že na dlužnou částku bylo žalovanou plněno alespoň částečně. Soud tak s ohledem na nedostatek tvrzení ze strany žalobce neměl jak vyčíslit výši bezdůvodného obohacení na straně žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání, nebylo jej možné ani poučit ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. Soud proto žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přizná náhradu nákladů tomu účastníku, který byl v řízení plně úspěšný. V rámci tohoto řízení byla plně úspěšná žalovaná, té však žádné náklady nevznikly.