82 C 146/2025-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 400,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 12. 10. 2022 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, resp. žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku).2. Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu.3. Žalobkyně se od prvního dne prodlení snažila žalovaného kontaktovat - upomínala žalovaného opakovaně telefonicky, v jeho internetovém bankovnictví, e-mailem a SMS zprávami. Z důvodu neplnění závazku byly žalovanému naúčtovány dne 17. 10. 2024, 29. 10. 2024 a 13. 11. 2024 smluvně stanovené náklady účelně vynaložené na vymáhání dluhu po žalovaném ve výši 1 500 Kč, coby příslušenství pohledávky.4. Smluvní strany si sjednaly, že žalobkyně doručuje žalovanému dokumenty do jeho internetového bankovnictví (IB), prostřednictvím e-mailu nebo na adresu žalovaného.5. Podáním ze dne 15. 9. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 100 Kč, s tím, že ji žalovaný zaplatil po podání žaloby dne 16. 4. 2025. Proto soud řízení v této části podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil.6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.7. Soud zjistil:- z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 12. 10. 2022, že se jí žalobkyně zavázala poskytovat služby, a to konkrétně mimo jiné běžný účet č. , č. účtu, , byl zřízení přístup žalovaného do internetového bankovnictví, a její nedílnou součástí jsou mimo jiné obchodní podmínky, ceník a podmínky pro používání úvěru.- z obchodních podmínek činných od 12. 1. 2022, že bylo sjednáno doručování dokumentů prostřednictvím internetového bankovnictví s tím, že se považují za doručené uložením do schránky dokumentů. Dále bylo sjednáno, že majitel účtu musí udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně závazků vůči žalobkyni a dluh musí uhradit nejpozději pět pracovních dnů poté, co o něm dá žalobkyně vědět.- z ceníku, že služba vedení účtu je zpoplatněna částkou 10 Kč měsíčně.- z dopisů ze dne 17. 10., 29. 10. a 13. 11. 2024, že jimi žalobkyně žalovaného upozornila na to, že nemá na účtu dostatek peněz pro zaplacení dluhu a současně mu pokaždé naúčtovala náklady na vymáhání ve výši 500 Kč. Podle systémové sjetiny byly v týchž dnech vygenerovány odchozí zprávy žalovanému.- z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, že jsou náklady ve výši 500 Kč vymáhány zpravidla co 20 kalendářních dnů v souladu s podmínkami pro používání úvěru anebo podmínek pro používání kontokorentu.- z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období 17. 9. – 3. 12. 2024, že obsahuje počáteční zůstatek 298,60 Kč a konečný zůstatek – 18 400,40 Kč, 49 plateb kartou zrealizovaných v různých výších dne 17. 9. 2024 a 20. 9. 2024 a v celkové výši 17 573 Kč, 5 příchozích úhrad ve dnech 17. 9., 18. 9., 17. 10., 30. 11. a 2. 12. 2024 v celkové výši 404 Kč, účelně vynaložené náklady po 500 Kč dne 17. 10. 29. 10 a 13. 11. 2024 a tři měsíční poplatky po 10 Kč.- z výzvy k zaplacení minusového zůstatku ze dne 21. 11. 2024, že jím žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 18 500,40 Kč nejpozději do 30. 11. 2024, jinak bude nucena podat žalobu. Podle poštovního podacího archu byla téhož dne podána přepravě zásilka žalovanému.8. Soud tedy učinil skutkový závěr, že strany uzavřely dne 12. 10. 2022 smlouvu, na jejímž základě zřídila žalobkyně žalovanému výše označený účet, na němž výběry od 17. 9. 2023 a bankovní poplatky přesahovaly příjmy, nakonec o 16 900,40 Kč, na což žalobkyně žalovaného upozornila dopisy ze dne 17. 10., 29. 10. a 13. 11. 2024, které mu spolu s vyúčtováním smluvních nákladů na vymáhání zaslala prostřednictvím internetového bankovnictví, a předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2024 jej vyzvala k zaplacení dluhu.9. Soud tedy vzal za prokázáno, že mezi stranami byla podle § 2662 an., resp. § 2669 o. z. a zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, uzavřena smlouva o platebním účtu. V ní si strany mimo jiné ujednaly povinnost majitele účtu udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně závazků vůči bance a povinnost uhradit dluh nejpozději pět pracovních dnů po výzvě banky. Dne 17. 9. 2024 zadal prostřednictvím platební karty více plateb, než kolik měl na účtu k dispozici a přes upozornění ze dne 17. 10., 29. 10. a 13. 11. 2024 dluh nevyrovnal, takže v okamžiku podání žaloby činil 16 900,40 Kč. Současně byla smluvně sjednána výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z. ve výši 500 Kč, které byly rovněž žalovanému ze strany žalobkyně vyúčtovány.10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.