82 C 311/2025-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou podanou 10. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 098 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela dne 26. 3. 2024 s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 700 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 002 Kč a spolu s jistinou jej zaplatit dne 12. 6. 2024. Zápůjčka nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši - žalovaný na svůj dluh uhradil 622 Kč. Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta.2. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nastavil výši zápůjčky, zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta z poskytnutého skenu dokladu totožnosti s fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby z účtu, na nějž byla následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce byla klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo.3. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu.4. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.5. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též:Celková výše dluhu žalovaného, kterou žalobkyně požaduje je- Jistina + poplatek ve výši 9 702 Kč- účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 (dle čl. 2.3 smlouvy) za písemné výzvy odeslané dne 19. 6., 26. 6., 3. 7., 12. 7 a 27. 7.2024- smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 7 700 Kč ode dne 13. 6. 2024 do dne 10. 7. 2025 ve výši 3 018 Kč, která byla ponížena částečnou úhradou žalovaného na výši 2 396 Kč.6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.7. Soud zjistil:- z listiny Smlouva o zápůjčce, že se týká žalobkyně jako věřitele a žalovaného jako klienta. Věřitel se měl zavázat poskytnout klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 7 700 Kč převodem na bankovní účet klienta číslo , č. účtu, , a to nejpozději do 2 dnů. Klient měl uhradit věřiteli poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 002 Kč (RPSN 740 %) a vrátit zápůjčku nejpozději 17. 4. 2024. V případě prodlení klienta s plněním jeho závazků měl klient uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a nahradit účelně vynaložené náklady 500 Kč za písemnou (listinná) upomínka/výzvu k úhradě. Listina obsahuje podpisy za žalobkyni a na místě podpisu žalovaného je uvedeno „Klient: , Jméno žalovaného, , 26.3.2024 12:22:47, PIN kód: 9619“.- z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 1. 2. 2024, že žalovaná dne 26. 3. 2024 provedla okamžitou úhradu částky 7 700 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .- ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 16. 9. 2025, že běžný účet č. , č. účtu, je veden na žalovaného, a že je na něm evidována platba od žalobkyně ve výši 7 700 Kč.- z upomínek ze dne 19. 6. a 26. 6. 2024 a opakovaných výzev k úhradě ze dne 3. 7., 12. 7. a 27. 7. 2024, že jimi žalobkyně měla žalovaného upozorňovala na neuhrazené splátky, resp. existující dluh a vyzývala jej k okamžité úhradě. Není zřejmé zda, kdy a jak byly tyto dopisy žalovanému odeslány.- z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 3. 2025, že jí právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 16 808,- Kč do tří dnů na označený bankovní účet. Z podacího lístku vyplývá že téhož dne byla podána doporučená zásilka k přepravě žalovanému.8. Ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti , Jméno žalobkyně, . soud nezjistil skutečnosti důležité pro rozhodnutí.9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl ke skutkovému závěru, žalobkyně 26. 3. 2024 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 700 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný žalobkyni zaplatil 622 Kč. Žalobkyně dopisem dne 19. 3. 2025 vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky nejpozději do tří dnů na označený účet, a téhož dne byla výzva zaslána na adresu žalovaného.10. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „Smlouva o zápůjčce“, nicméně tyto nebyly opatřeny podpisy obou smluvních stran, resp. obsahují podpisy pouze osob jednajících za žalobkyni. Z označených listin tak nelze dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v těchto listinách projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení.11. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku splácet, když žalobkyně k této otázce nenabídla vůbec žádné důkazy, a poučení v daném směru u jednání nemohlo být provedeno.12. Bylo tedy zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 7 700 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému s tím, že žalovaný dosud vrátil jen 622 Kč. Soud tak shledal žalobu důvodnou co do částky 7 078 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. Podle § 1958 odst. 2 o. z. byl žalovaný povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dne 19. 3. 2025, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 a § 607 o. z. doručena v pondělí 24. 3. 2025 s lhůtou k plnění do tří dnů, tj. do 27. 3. 2025, od 28. 3. 2025 je tak žalovaný v prodlení s úhradou dané částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž v daném období činila výše úroku z prodlení 12 %.13. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že s ohledem na poměr procesního (ne) úspěchu nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.