16 C 187/2025-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 23 880 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 9. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě níž poskytla žalované úvěr, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 23. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal dne 26. 1. 2025. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 27. 1. 2025 do data odeslání předžalobní výzvy dne 7. 8. 2025. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 880 Kč. V poslední upomínce ze dne 23. 1. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 1. 2025. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 6 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou odeslanou dne 7. 8. 2025.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tato listina není podepsána žalovanou. Jako smluvní strany jsou zde uvedeny společnost , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , jako úvěrující, a žalovaná jako úvěrovaný. U žalobkyně je ve smlouvě uvedeno číslo bankovního účtu: , č. účtu, . U osoby žalované je ve smlouvě uvedeno číslo bankovního účtu: , č. účtu, . Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky do výše limitu 15 000 Kč, a to na dobu neurčitou do doby úplného splacení jistiny žalobkyni. Dále bylo ve smlouvě stanoveno, že úvěrovaný se zavazuje vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr a zaplatit sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně.5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 23. 9. 2024 poukázána na bankovní účet číslo , č. účtu, částka 15 000 Kč.6. Ze sdělení ČSOB a. s. ze dne 20. 11. 2025 se podává, že majitelem bankovního účtu číslo , č. účtu, je žalovaná, která má k tomuto účtu také dispoziční právo, přičemž od žalobkyně je na tento účet dne 23. 9. 2024 evidována příchozí platba 15 000 Kč.7. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 23. 1. 2025 vyhotovila oznámení pro žalovanou, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, došlo ke dni 23. 1. 2025 k zesplatnění úvěru. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do tří dnů od doručení tohoto dopisu.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že dne 7. 8. 2025 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyhotovila výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla odeslána žalované doporučeně poštou dne 12. 8. 2025.9. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, nicméně touto listinou nebylo v řízení prokázáno, že by její text odpovídal projevu vůle žalované. Na této listině není připojen podpis žalované ani jiný nástroj způsobilý jeho podpis nahradit. Nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek dle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), postupem, který žalobkyně uvedla v žalobě. Oproti tomu soud považuje provedenými důkazy za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 23. 9. 2024 částku 15 000 Kč převodem na její bankovní účet, a k vrácení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů ji vyzvala výzvou odeslanou dne 12. 8. 2025.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. - kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. - plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 15 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatila a je povinna dle § 2993 o. z. toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě co do požadované jistiny 15 000 Kč vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o. z. také úroky z prodlení od 19. 8. 2025, tedy od uplynutí 3denní lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně odeslané výzvě k plnění, odeslané dne 12. 8. 2025 (§ 573 o. z.), a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších změn a doplňků. Ve zbytku soud žalobu zamítnul, když žalobkyně neprokázala, že by s žalovanou smlouvu o tvrzeném obsahu uzavřela.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla se svou žalobou úspěšná v rozsahu 63 % (co do zaplacení částky 15 000 Kč) a neúspěšná v rozsahu 37 % (co do zaplacení částky 8 880 Kč), byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 26 % (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 194 Kč, odměny advokáta za zastupování za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) ve výši po 400 Kč a 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 13, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta, režijních paušálů. Celkem tedy žalobkyni vznikly náklady ve výši 3 009 Kč, z nichž jí soud přiznal nárok na náhradu ve výši 26 %, tj. částku 782,34 Kč. Důvodem pro aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je skutečnost, že se v daném případě jedná o zcela typický případ formulářové žaloby podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.14. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.