16 C 50/2026-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 890 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., smlouvu o úvěru ze dne 11. 10. 2023. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 28 890 Kč skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 15 000 Kč, nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 7 890 Kč v souladu se smlouvou o úvěru. Předžalobní výzva k plnění byla zaslána dne 20. 7. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalovaného jako jednající osoby. Ze zprávy o , právnická osoba, . vzal soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne 11. 10. 2023 na účet žalovaného částku 15 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy vč. podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni, a zároveň byl vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou odeslanou 23. 7. 2025 ve lhůtě tří dnů.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Soud byl v tomto směru připraven poskytnout žalobkyni poučení, že dosud neprokázala uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru žalovanému, svou neúčastí u jednání se však žalobkyně o náležité poučení připravila. Oproti tomu soud považuje za prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne 11. 10. 2023 a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou dne 23. 7. 2025 s třídenní lhůtou k plnění.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným, byla platně postoupena na žalobkyni.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 15 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě co do částky 15 000 Kč vyhověl, když žalovaný netvrdil a tím méně neprokázal, že by žalobkyni poskytnutou částku vrátil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od 26. 10. 2024, tedy od uplynutí 3denní lhůty k plnění stanovené ve výzvě odeslané dne 23. 7. 2025, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení, ve výši nepřekračující žalobní návrh. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 23. 7. 2025. Dle § 573 o. z. se pak tato výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem po odeslání, tj. 28. 7. 2025. Žalovanému byla poskytnuta třídenní lhůta k plnění, a tedy od 1. 8. 2025 je žalovaný s plněním v prodlení. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Aktivní legitimace žalobkyně byla v souladu s § 1879 o. z. založena smlouvou o postoupení pohledávky.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., když žádný z účastníků nebyl převážně procesně úspěšný,11. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.