16 C 83/2026-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 62 200,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli elektronicky dne 27. 11. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu dne 27. 11. 2024 ve výši 11 500 Kč, dne 19. 2. 2025 ve výši 4 500 Kč, dne 14. 3. 2025 ve výši 5 075 Kč a dne 17. 3. 2025 ve výši 8 226 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Žalobkyně proto dne 19. 8. 2025 smlouvu vypověděla a téhož dne o tom žalovanou e-mailem informovala. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 29 449,62 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 492,80 a smluvního úroku ve výši 31 343,01 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně je oprávněna v souladu se smlouvou požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Ani na základě předžalobní výzvy žalovaná dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele žalobkyně a na straně klienta žalovaná. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalované, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalované jako jednající osoby. Ze zprávy , právnická osoba, . vzal soud za prokázané, že žalobkyně poukázala žalované na bankovní účet č. , č. účtu, dne 27. 11. 2024 částku 11 500 Kč, dne 19. 2. 2025 ve výši 4 500 Kč, dne 14. 3. 2025 ve výši 5 075 Kč a dne 17. 3. 2025 ve výši 8 226 Kč. Z předžalobní výzvy a potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou odeslanou dne 30. 1. 2026 s lhůtou k plnění do tří dnů od doručení výzvy.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Soud byl v tomto směru připraven poskytnout žalobkyni poučení, že dosud neprokázala uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru žalované, svou neúčastí u jednání se však žalobkyně o náležité poučení připravila. Oproti tomu soud považuje za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 29 701 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované a k plnění ji vyzvala výzvou odeslanou dne 30. 1. 2026 s lhůtou k plnění do tří dnů od doručení výzvy.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 29 701 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. vrátit. Soud proto žalobě co do dlužné jistiny ve výši 29 449,62 Kč, když žalovaná neprokázala, že by uvedenou částku žalobkyni uhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení, také úroky z prodlení, a to od uplynutí 3denní lhůty k plnění stanovené v první doložené kvalifikované výzvě k plnění odeslané dne 30. 1. 2026 a doručené žalované dne 4. 2. 2026 (§ 573 o. z.). Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.9. V souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žádná ze stran nebyla převážně procesně úspěšná.10. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.