62 C 285/2025-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu 1. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 048 Kč s příslušenstvím, a to za dodanou elektřinu. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela 12. 6. 2024 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě, které se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, . Elektřina dodaná v období od 4. 7. 2024 do 28. 2. 2025 byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, , znějící na částku 54 048 Kč, která byla splatná 18. 3. 2025. Ani přes písemnou předžalobní výzvu žalobkyně z 3. 6. 2025 žalovaný dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k podané žalobě, což neučinil.3. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z těchto důkazů: ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z 12. 6. 2024, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, elektřinu a žalovaný se zavázal ji v tomto místě odebírat, platit sjednané zálohy a provedená vyúčtování. Z faktury – daňového dokladu č. , tel. číslo, z 4. 3. 2025, že žalovanému byl vyúčtován za období od 4. 7. 2024 do 28. 2. 2025 nedoplatek za odebranou elektřinu ve výši 54 048 Kč, který byl splatný 18. 3. 2025. Z předžalobní výzvy k úhradě závazků z 3. 6. 2025, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek za vyúčtované nedoplatky odběru elektřiny ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání dlužné částky.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z 12. 6. 2024 se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, a žalovaný se zavázal v tomto místě elektřinu odebírat a zaplatit za dodanou elektřinu sjednanou cenu. Celkové množství odebrané elektřiny za fakturační období od 4. 7. 2024 do 28. 2. 2025 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , tel. číslo, v částce 54 048 Kč, která byla splatná 18. 3. 2025. Žalovaný na svém dluhu ničeho nezaplatil, a to ani přes písemnou předžalobní výzvu žalobkyně z 3. 6. 2025.5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě byla mezi účastníky řízení uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku a § 50 energetického zákona na základě níž žalobkyně do odběrného místa označeného ve smlouvě dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal hradit zálohy a vyúčtování plateb za odebranou elektřinu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 4. 7. 2024 do 28. 2. 2025 částku 54 048 Kč, přičemž tato částka byla splatná 18. 3. 2025. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti ničeho nezaplatil, ačkoliv k jejich úhradě byl žalobkyní písemně vyzván. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svou platební povinnost vůči žalobkyni, byť i jen zčásti splnil. Soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 54 048 Kč a vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byl podle § 1970 občanského zákoníku zavázán zaplatit žalobkyni příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný byl s ohledem na svůj neúspěch ve věci zavázán zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 13 778 Kč. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 162 Kč a dále náklady na právní zastoupení žalobkyně, sestávající se z odměny zástupce ve výši 3 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za dva úkony 6 600 Kč dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., částky 1 650 Kč za sepis jednoduché výzvy k plnění z 3. 6. 2025 podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky, hotových výdajů stanovených paušální částkou 450 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 1 350 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) a § 13) odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 2 016 Kč. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).