82 C 320/2025-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou podanou 27. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 644,70 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem U Krčské vodárny 939/1a, , adresa, , uzavřela s žalovaným dne 4. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 3. 1. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil.2. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a byly zaslány peněžní prostředky na bankovní účet , č. účtu, , který žalovaný uvedl, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, .3. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem 139920, který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, přičemž smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.4. Žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobkyně žádných dalších důkazů.5. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 20256. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 15. 3. 2025.7. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.8. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč.9. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.10. Soud zjistil:- z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru č. B0003750718531231, že se týká , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , jako úvěrující, a žalovaného jako klienta. Předmětem je jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % p. a. a poplatkem 2 919,70 Kč resp. 7 644,70 Kč, tedy RPSN 9 202,60 %, splatný do 30 dnů, tj. do 3. 1. 2024. Na místě podpisu klienta se nachází údaj „Jméno a Příjmení: , Jméno žalovaného, SMS kód: 139920“.- z potvrzení o platbě, že jím , právnická osoba, . 1. 3. 2025 potvrdila, že dne 4. 12. 2023 byla na účtu , č. účtu, , vedeném na majitele , právnická osoba, . zaúčtována platba 7 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, se zprávou „Zapujcka , Anonymizováno, “- ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 12. 11. 2025, že účet č. , č. účtu, patří , jméno FO, , nar. 8. 5. 1957, bytem , adresa, , a že na tento účet byla v prosinci 2023 připsána částka 7 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .- z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2023, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 a dohody o úplatě ze dne 5. 3. 2025, že jimi , právnická osoba, . postoupil žalobkyni celkem , hodnota, pohledávek v celkové hodnotě 4 614 116,95 Kč, přičemž se to podle seznamu, který je přílohou, týká pod referenčním číslem , hodnota, i smlouvy č. , Anonymizováno, a závazku ve výši 14 644,70 Kč.- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025, že jím , právnická osoba, . informoval žalovaného o tom, že pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, ve výši 20 349,86 Kč byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 3. 2025, že jí právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 28 480,86 Kč do tří dnů na označený bankovní účet. A z podacího lístku, že 15. 3. 2025 byla podána k přepravě doporučená zásilka žalovanému.11. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí.12. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi obchodní společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ nicméně tato nebyla opatřena podpisem žalovaného. Nelze tak dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., jak tvrdila žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení.13. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by obchodní společnost , právnická osoba, při uzavírání smlouvy vůbec nějak zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet. Platí přitom, že i v tomto ohledu byl soud připraven žalobkyni u jednání poučit.14. Bylo tedy zjištěno, že obchodní společnost , právnická osoba, poukázala 4. 12. 2023 na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku 7 000 Kč. Ovšem tento účet nepatří žalovanému, ale osobě, která není účastníkem tohoto řízení.15. Ze shora vyložených důvodů soud neshledal důvod, aby žalobě byť jen zčásti vyhověl, a proto ji zcela jako nedůvodnou zamítl.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, neboť mu zjevně žádné náklady nevznikly.