14 C 170/2020-44 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 25. 9. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 11. 2020, č.j. 14 C 170/2020-31, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([příjmení] [název] [název] [název], [IČO], se sídlem [adresa]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] za dohodnutých podmínek, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, splatných v 60ti týdenních splátkách po 600 Kč s poslední splátkou 20. 6. 2019, žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 36 000 Kč (20 000 Kč jistina, 4 000 Kč smluvní úrok, 4 000 Kč administrativní poplatek, 8 000 Kč odměna za hotovostní inkaso splátek), žalovaný uhradil pouze 5 400 Kč, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, žalovaný dosud žalobkyni neuhradil částku 30 600 Kč s příslušenstvím, přestože byl o zaplacení upomenut (§ 2395 a § 1879 a následující občanského zákoníku). V tomto konkrétním případě soud uzavřel, že žalující strana, resp. její právní předchůdkyně, dostatečným způsobem ověřila (posoudila) schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, jak vyplynulo z obsahu Karty zákazníka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení), jakož i smluvní úroky. Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal okolnosti, pro které by měl v tomto konkrétním případě určit lhůtu k plnění delší ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř., nebo stanovit, že peněžité plnění může být ve splátkách, neboť žalovaný na svoji obranu nic netvrdil. 3. Ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšnému žalovanému zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám jejího právního zástupce celkem 3 708 Kč (1 530 Kč soudní poplatek, tři úkony právní služby po 500 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč a 378 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku).