12 C 72/2021-110 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že byl povinný v exekučním řízení vedeném žalovanou [číslo]) pod č. j. [spisová značka] jako exekutorkou ve prospěch oprávněného [číslo]), který vykonával funkci správce konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci, se sídlem [adresa]. Dále žalobce v žalobě uvedl, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2013, č. j. [číslo jednací], byla pohledávka žalovaného 2) za žalobcem vyloučena z konkursní podstaty úpadce. Žalovaný [číslo]) pozbyl tímto aktivní legitimaci v exekučním řízení vedeném proti povinnému (žalobci) jako oprávněný. Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 4. 2019, kterým byl zamítnut návrh žalobce na zastavení exekuce, byla žalovaná [číslo] v odůvodnění výslovně soudem poučena, že správce konkursní podstaty pozbyl vyloučením pohledávky oprávnění vystupovat za oprávněnou (úpadce) v tomto řízení, tj. exekuci. Přestože žalovaný [číslo]) nebyl již oprávněn přijímat plnění z exekuce, žalovaná [číslo]) mu protiprávně zaslala a žalovaný [číslo]) protiprávně přijal plnění v celkové částce 74 501,60 Kč, a to v těchto platbách a termínech: 16. 7. 2019 – 52 932,50 Kč, 29. 8. 2019 – 2 332,50 Kč, 30. 9. 2019 – 2 336 Kč, 8. 10. 2019 – 2 329 Kč, 8. 11. 2019 – 2 332,50 Kč, 9. 12. 2019 – 2 340 Kč, 1. 2020 – 2 325 Kč, 20. 2. 2020 – 2 558 Kč, 13. 3. 2020 – 2 546 Kč, 15. 4. 2020 – 2 470 Kč, 6. 5. 2020 – 2 918 Kč, 5. 6. 2020 – 2 918 Kč, celkem tedy 74 501,60 Kč. Exekuce vedená žalovanou č. 1) vůči žalobci byla ukončena pravomocně usnesením žalované č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 6. 2020 a úpadce byl vymazán ke dni 29. 2. 2020 z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. Žalobce vyzval žalovanou č. 1) přípisem svého právního zástupce k zaplacení částky 74 501,60 Kč, která na výzvu nereagovala. Žalobce rovněž vyzval žalovaného č. 2) k témuž a žalovaný č. 2) sdělil svým dopisem ze dne 23. 2. 2021, že zaplacení částky odmítá a uvedl svou novou adresu, kde se zdržuje. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná mu způsobila svým protiprávním jednáním, tj. zasláním částky 74 501,60 Kč škodu, a že žalovaný [číslo]) se bezdůvodně o tuto částku obohatil. 2. Žalovaná č. 1) [celé jméno žalované], soudní exekutorka, žalobu odmítala s tím, že v průběhu exekučního řízení byla informována konkursním správcem [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] – žalovaným č. 2) o konkursním řízení ve vztahu k povinnému [titul]. [celé jméno žalobce] a byly jí rovněž předloženy písemnosti, které soudu dokládá. Dále uvedla, že [titul]. [anonymizováno] byl původně správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci. Svou funkci však nevykonával řádně, naopak neoprávněně vynaložil výdaje ve výši 2 069 794,25 Kč a za toto své jednání byl pravomocně odsouzen (při využití všech řádných i mimořádných opravných prostředků). Současně mu bylo uloženo uhradit do konkursní podstaty vzniklou škodu. Vzhledem k tomu, že dobrovolně neuhradil ničeho, nezbylo [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] jako novému konkursnímu správci, než vymáhat částku 2 580 000 Kč cestou exekučního řízení. Protože se tato pohledávka jevila jako dlouhodobě nevymožitelná, navrhl sám [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] insolvenčnímu soudu vyloučit pohledávku [titul]. [celé jméno žalobce] z konkursní podstaty, aby bylo možno směřovat konkurs k ukončení. Insolvenční soud tedy vydal dne 21. 5. 2013 usnesení č. j. [číslo jednací], kterým předmětnou pohledávku konkursní podstaty z důvodu její nedobytnosti vyloučil. Následně se ukázalo, že bude možné vymáhat alespoň malé částky z důchodu pobíraného povinným [titul]. [anonymizováno], a protože konkurs dosud nebyl ukončen, domáhal se [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] vydání rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým by uvedené usnesení soudu o vyloučení pohledávky z konkursní podstaty bylo zrušeno. Při jednání soudu dne 25. 10. 2018 však byl [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] soudem výslovně poučen o tom, že je třeba pohledávku opětovně do konkursní podstaty [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] tedy postupoval v souladu s tímto pokynem soudu a pohledávku znovu do konkursní podstaty sepsal. Tomuto postupu se mohl žalobce bránit vylučovací žalobou, což neučinil. Z pohledu konkursu tak je zřejmé, že pohledávka za [titul]. [celé jméno žalobce] byla stále součástí konkursní podstaty. Totožné důvody, které žalobce v návrhu na vydání platebního rozkazu uvádí, uváděl již v návrhu na zastavení exekuce. Jeho návrh však byl usnesením exekučního soudu – Obvodního soudu pro Prahu 9, č. j. [číslo jednací], zamítnut s tím, že návrh povinného není důvodný. Vzhledem k době prohlášení konkursu na oprávněnou zde uplatní intertemporální ustanovení § 432 odst. 1 insolvenčního zákona, a soud tak na posouzení konkursního řízení aplikoval právní předpis č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, účinných v tehdejším znění. Na základě tohoto předpisu i judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 361/2001 soud konstatoval, že vyloučení předmětné pohledávky z konkursní podstaty došlo k přechodu práva nakládat s touto pohledávkou zpět na oprávněnou, a to přímo ze zákona. Je tak zřejmé, že aktivní legitimace k vedení exekučního řízení stále trvala, pouze přešla ze správce konkursní podstaty přímo na oprávněnou. Soud proto návrh povinného zamítl. Konkursní správce [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] pak byl fakticky jedinou osobou, která byla oprávněna (dokonce povinna) shromažďovat majetek úpadce [právnická osoba] a z něj uspokojovat jeho věřitele. Nehledě na skutečnost, že opětovným sepsáním se pohledávka za [titul]. [celé jméno žalobce] stala znovu součástí konkursní podstaty. Pokud by exekuční soud měl za to, že vymáhání pohledávky úpadce [právnická osoba] proti povinnému je neoprávněné, pak by exekuci nepochybně zastavil. Žalobce pak podal námitky proti příkazu exekutorky k úhradě nákladů exekuce ze dne 19. 1. 2021 pod č. j. [číslo jednací]. Exekuční soud rozhodl (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 74 Nc 700/2006-121) dne 15. 2. 2021, že i námitky povinného se zamítají. Jestliže byla exekučním soudem exekuce nařízena a o návrhu či námitkách povinného již příslušný soud rozhodl, žalovaná 1) je toho názoru, že není možné, aby jiný soud rozhodoval o věci již takto rozhodnuté, byť zde jde o extenzivní výklad re judicate, tedy překážky věci pravomocně rozhodnuté, která by měla bránit opakovanému zahajování sporu u věcí již ukončených týkajících se týž účastníků, téže věci a navíc i při téže argumentaci stran. Žalovaná 1) si stojí za tím, že činila vše po právu, stejně jako po právu poukazovala vymožené plnění na účet určení správcem konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci, [celé jméno žalovaného]. Není sporu o tom, že [titul] [celé jméno žalobce] způsobil úpadci škodu a vymožení plnění tedy bylo použito k její náhradě. Žádné finanční prostředky nebyly poukázány [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] jako fyzické osobě, ale část dluhu byla uhrazena tomu, komu byla škoda způsobena. Žalovaná 1) přístup [titul]. [celé jméno žalobce] k celé věci pokládá za neuvěřitelný výsměch právu a spravedlnosti s ohledem na značnou výši škody, kterou způsobil při své činnosti jako konkursní správce, tedy jako ten, kdo by měl majetek úpadce spravovat s péčí řádného hospodáře, by bylo možno očekávat, že bude odsouzen nejen k náhradě škody, ale i k trestu nepodmíněnému. Byl-li [titul]. [celé jméno žalobce] potrestán toliko podmíněně, tedy výkon jeho trestu byl podmíněně odložen, je jeho povinností činit vše pro to, aby uhradil způsobenou škodu, a tak prokázal, že se ve zkušební době osvědčil. [titul]. [celé jméno žalobce] platil nedobrovolně a zaplatil jen nepatrný zlomek částky. Částka, o kterou svým úmyslným jednáním připravil úpadce a následně jeho věřitele, kteří mohli být v konkursu uspokojeni mnohem vyšší částkou. Podle žalované 1), domáhat se za této situace ještě vrácení vymoženého plnění od těch, kteří právo vymáhali, je zjevnou známkou arogantního nerespektování soudních rozhodnutí. Podle žalované 1) žalobce srážkami z důchodu zaplatil pouze zhruba 69 000 Kč včetně nákladů exekuce, místo 2 580 000 Kč, proto považuje tento spor za nemorální. 3. Žalovaný 2) rovněž žalobu odmítal s tím, že se žalovanou č. 1) v předmětné věci, která se týká exekuce na majetek povinného, jednal, a při jednán předložil písemnosti konkursního řízení, které s tím mají souvislost. Žalovaný 2) poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2006 v odvoláních [titul]. [celé jméno žalobce] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2004 sp. zn, [spisová značka], který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami vedené pod sp. zn. [spisová značka], a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2005 sp. zn. [spisová značka], který rozhodl jako soudu odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud