16 C 162/2021-59 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 513 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) a žalovaná uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které předchůdce žalobce dodával žalované elektřinu do jejího odběrného místa. Za sdružené služby dodávky elektřiny v období od 28. 12. 2017 do 3. 7. 2019 byly žalované vystaveny faktury znějící na celkovou částku 4 513 Kč. Na tyto faktury však žalovaná ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu učiněnou advokátem žalobce před podáním žaloby. S ohledem na prodlení žalované, uplatnil žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl proto usnesením zdejšího soudu zrušen a účastníci řízení byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli námitek a věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazu, byl ve věci veřejně vyhlášen toliko rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Touto smlouvou se předchůdce žalobce zavázal dodávat elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa žalované na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala za dodávky elektřiny a další služby uhradit předchůdci žalobce sjednanou cenu. Za období od 28. 12. 2017 do 28. 11. 2018 byly žalované vyúčtovány sdružené služby dodávky elektřiny fakturou č. 1839074552 splatnou 17. 12. 2018 částkou 1 378 Kč a za období od 29. 11. 2018 do 3. 7. 2019 pak mimořádnou fakturou č. 1921031194 splatnou 22. 7. 2019 vyúčtován doplatek ve výši 3 135 Kč. Na dané faktury žalovaná ničeho neuhradila. Dne [datum] uzavřel předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou pohledávky přešly na žalobce ke dni 23. 2. 2021, kdy byla připsána kupní cena na účet předchůdce žalobce. O úhradu dluhu byla žalovaná opakovaně upomínána předchůdcem žalobce, před podáním žaloby byla úhradu dluhu upomenuta též advokátem žalobce, a to dopisem ze dne 4. 3. 2021 odeslaným žalované na adresu dle smlouvy [adresa]. 4. Stran tvrzení žalobce o výši dluhu soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobci zaplatila, zaplatila jej zčásti, případně že na dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud pak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (ustanovení § 72 odst. 2, § 49 a § 50), a dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která je svou povahou smlouvou kupní, a to ve smyslu ustanovení § 2079 odst. 1 a násl. o.z. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. V dané věci žalobce prokázal vznik právního poměru na základě kupní smlouvy, podle které byla žalované dodávána elektřina do jejího odběrného zařízení a dodávky a další služby fakturovány, jakož i to, že žalovaná si své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, když nezaplatila cenu za uskutečněné dodávky a další služby v celkové výši 4 513 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení plně úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.