12 C 14/2022-46 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem v Praze 4, a žalovaným došlo dne 25. 4. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou jedinou součástí této smlouvy smluvní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 4. 2008. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Podle žalobce žalovaný splátky nehradil a dosud nezaplatil nic na smlouvu, kterou uzavřel. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, kdy pohledávka byla postoupena na žalobce, činila výše pohledávky 16 960 Kč + příslušenství, tj. zákonné úroky z prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil ani do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky. Žalobce tak požaduje jistinu ve výši 10 000 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 17 799,54 Kč, úrok z prodlení z dlužné listiny ve vši 10 000 Kč, a to od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovení ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů., dále ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 17 799 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 10 000 Kč od 27. 11. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní sedmidenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě, ale bez odezvy. 2. Žalovaný žalobu odmítal s tím, že si ani nepamatuje, že by s právním předchůdcem žalobce uzavřel jakoukoli půjčku. Podle žalovaného si nikdy žádnou půjčku neuzavíral, navíc nemá založenou žádnou datovou schránku, ale v roce 2006 mu někdo odcizil občanský průkaz. Poštu si vyzvedává na Městském úřadu [obec]. Sám osobně si nikdy žádnou půjčku nebral, pouze v době, kdy pracoval na dolech, takto byla tzv. nenávratná půjčka. Mohlo se stát, že na jeho odcizený občanský průkaz si někdo půjčil. Z opatrnosti ale namítal promlčení nároku, protože se jedná o věc 15 let starou. 3. Soud při svém rozhodování provedl následující listinné důkazy. Jednak smlouvu o půjčce ze dne 25. 4. 2007 [číslo] uzavřenou právním předchůdcem žalobce, a to společností [právnická osoba], [IČO], kde je uvedena jistina 10 000 Kč + příslušenství, dále 53 splátek po 320 Kč. 4. Žalovaný k této smlouvě uvedl, že tento podpis není jeho podpisem. 5. K výzvě k plnění uvedl, že žádnou datovku nemá, nikdy ji nezakládal a žádnou výzvu k plnění nedostal. V roce 2006 a 2007 pracoval v kamenolomu v [obec], a to až do rou 2010. Poté, co majitel kamenolomu zkrachoval, tak pracoval pak jako ochranka v různých objektech a v roce 2007 navíc měl infarkt a ležel na Karláku v Praze. Bylo to někdy koncem roku 2007 – listopad nebo prosinec. 6. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl jednak z toho důvodu, že si žádnou půjčku nevzal a jednak z opatrnosti namítl, že dluh je promlčený. 7. Náklady řízení žalovaný nepožadoval. 8. Ze shora uvedených důkazů soud zjistil, že i kdyby žalovaný smlouvu o půjčce dne 25. 4. 2007 se společností [právnická osoba] na částku 10 000 Kč podepsal (žalovaný ale popírá, že by si jakoukoli půjčku vzal), tak toto půjčka měla být splácena v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 4. 2008. Následující den tedy běží tříletá promlčecí doba podle § 629 občanského zákoníku, žaloba byla podána 29. 10. 2021, tedy zjevně po uplynutí této promlčecí doby. 9. Z tohoto důvodu soud proto žalobu zamítl. 10. Podle § 150 o. s. ř. pak bylo rozhodnuto o nákladech řízení, když úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.