13 C 158/2022-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá po žalovaném vydání věci, a to měřícího zařízení (plynoměr) výrobního čísla [číslo] (dále jen„ plynoměr“), s odůvodněním, že plynoměr byl dne 17. 7. 2017 osazen v odběrném místě v [anonymizována dvě slova] [číslo] na adrese [adresa], jejímž vlastníkem je žalovaný (dále jen„ odběrné místo“), přičemž dne 12. 4. 2022 došlo k ukončení služeb distribuční soustavy v odběrném místě. Žalovaný ani přes výzvu demontáž plynoměru žalobkyni neumožnil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Na odběrném místě, jehož majitelem je žalovaný, byl dne 17. 7. 2017 osazen plynoměr. (Protokol o osazení plynoměru a Náhled do katastru nemovitostí). Dne 30. 3. 2022 byl žalobkyni prostřednictvím aplikace [anonymizována tři slova] podán požadavek obchodníka s plynem, a to společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] na ukončení distribuce plynu do odběrného místa. K ukončení dodávek plynu došlo dne 12. 4. 2022 (Žádost obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu do odběrného místa). Žalovaný neumožnil žalobkyni demontáž plynoměru, i přesto, že k plynoměru nedisponuje žádným věcným právem. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 12. 7. 2022 (předžalobní výzva), ten však nereagoval. 4. Podle § 1040 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 5. Podle § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. 6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala svá tvrzení listinnými důkazy, tedy že osadila plynoměr v odběrném místě a po ukončení dodávek plynu ji žalovaný neumožnil demontáž plynoměru, který je ve vlastnictví žalobkyně. Stran tvrzení žalobkyně soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni věc vrátil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost vydat žalobkyni shora specifikované měřící zařízení, k jehož demontáži neposkytl součinnost, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 534 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, 3 úkonů právní služby po 1 500 Kč, 3 paušálních náhrad po 300 Kč a náhrady za 21 % DPH ve výši 1 134 Kč. 8. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.