16 C 130/2022-52 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 865,88 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrná místa [ulice a číslo], [obec] a [ulice a číslo], [obec], a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec], na základě kterých žalobce dodával žalované elektřinu a plyn a poskytoval související služby. Za sdružené služby dodávky elektřiny v období od 11. 1. 2020 do 18. 1. 2021, resp. od 25. 4. 2021 do 8. 10. 2021, a za sdružené služby dodávky plynu v období od 9. 3. 2020 do 5. 5. 2021 byly žalované vystaveny faktury znějící na celkovou částku 8 685,52 Kč a poplatek za upomínání 240 Kč. Na tyto faktury však žalovaná uhradila toliko částku 59,64 Kč. S ohledem na prodlení žalované, uplatnil žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl proto usnesením zdejšího soudu zrušen a účastníci řízení byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli námitek a věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazu, byl ve věci veřejně vyhlášen toliko rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobcem a žalovanou byly dne [datum] uzavřeny dvě smlouvy, smlouva o sdružených službách dodávky plynu a smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaná smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Těmito smlouvami, jejichž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu a elektřiny, se žalobce zavázal dodávat plyn, elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala za dodávky plynu a elektřiny a další služby uhradit žalobce sjednanou cenu. Za období od 11. 1. 2020 do 18. 1. 2021 vyúčtoval žalobce žalované fakturou č. 0000002101726985 ze dne 19. 1. 2021 splatnou 2. 2. 2021 za sdružené služby dodávky elektřiny částku 3 029,60 Kč. Za období od 19. 1. 2021 do 29. 4. 2021 vyúčtoval žalobce žalované fakturou č. 0000002114806548 ze dne 11. 5. 2021 splatnou 25. 5. 2021 za sdružené služby dodávky elektřiny částku 940,52 Kč. Za období od 25. 4. 2021 do 8. 10. 2021 vyúčtoval žalobce žalované fakturou č. 0000002135301342 ze dne 27. 10. 2021 splatnou 10. 11. 2021 za sdružené služby dodávky elektřiny částku 4 076,18 Kč. Za období od 9. 3. 2020 do 6. 3. 2021 vyúčtoval žalobce žalované fakturou č. 0000002107512414 ze dne 9. 3. 2021 splatnou 23. 3. 2021 za sdružené služby dodávky plynu částku 323,22 Kč. Za období od 7. 3. 2021 do 5. 5. 2021 vyúčtoval žalobce žalované fakturou č. 0000002115250944 ze dne 16. 5. 2021 splatnou 31. 5. 2021 za sdružené služby dodávky plynu částku 316,00 Kč. Pouze na tuto fakturu žalovaná částečně plnila, a to dne 26. 9. 2021, kdy uhradila částka 59,64 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou plateb za odběr elektřiny a plynu zaslal žalobce žalované dne 1. 3. 2021 upomínku s výzvou k úhradě. Ta však zůstala nečinná. 4. Stran tvrzení žalobce o výši dluhu soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobci zaplatila, zaplatila jej zčásti, případně že na dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (ustanovení § 72 odst. 2, § 49 a § 50), a dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávkách plynu a elektřiny, které jsou svou povahou smlouvami kupními, a to ve smyslu ustanovení § 2079 odst. 1 a násl. o.z. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. V dané věci žalobce prokázal, že mezi účastníky vznikly právní poměry na základě uzavřených kupních smluv, podle kterých byly žalované dodávány elektřina a plyn do jejího odběrného zařízení a dodávky a další služby fakturovány, jakož i to, že žalovaná si své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila, když nezaplatila cenu za uskutečněné dodávky a další služby v celkové výši 8 865,88 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudní poplatku ve výši 400 Kč.