14 C 65/2023-190 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobci podali dne 28. 4. 2023 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu, v upřesněném znění ze dne 27. 6. 2023, mimo jiné s tím, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], který v minulosti užívala ČR – [stát. instituce] na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] jako součást letiště [obec], v současné době je pozemek užíván žalovanou k podnikatelským účelům, na pozemku provozuje zejména letiště [obec], zážitkové lety, seskoky padákem a další, již několik let užívá žalovaná pozemek žalobců bez jakéhokoli právního důvodu, za užívání nic neplatí. Znaleckým posudkem o obvyklém nájemném nemovitých věcí ze dne 4. 11. 2020 bylo obvyklé nájemné stanoveno odvozením z obvyklé ceny pozemku a činí 15 Kč, z výměry 1 511 m² pak činí podíl žalobce [číslo] vzhledem k celku a žalované [číslo] vzhledem k celku, převedeno na finanční částku pak u žalobce 55 245 Kč a u žalobkyně 12 749 Kč, žalovaná žalobcům dosud nic neuhradila, přestože byla písemně vyzvána dopisem ze dne 30. 3. 2023 k zaplacení bezdůvodného obohacení za dobu od 28. 4. 2020 do 28. 4. 2023 ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy, doručeno bylo žalované do datové schránky dne 31. 3. 2023. 2. Dne 31. 7. 2023 vydal soud ve věci platební rozkaz, proti kterému si ve lhůtě podala žalovaná odpor mimo jiné s tím, že s argumentací žalobců nesouhlasí, jejich tvrzení jsou nepravdivá a zavádějící, již v roce 2004 rozhodlo [stát. instituce] o přebytečnosti majetku letiště [obec] ([anonymizováno]), původně se jednalo o vojenské letiště se vzletovou a přistávací dráhou delší než 2 500 m, po převedení do civilních letišť byla jeho dráha zkrácena na 1 380 m, neboť přes původní vzletovou a přistávací dráhu (VPD) prochází silniční komunikace mezi obcemi [obec] a [obec], zbývající část původní [anonymizováno], nacházející se za touto silnicí, je již 20 let využívána jako polygon pro auta. V souvislosti se zkrácením [anonymizována dvě slova] došlo k vymezení [anonymizována dvě slova] v souladu s leteckými předpisy, zejména [anonymizováno], které odpovídají aktuálnímu využití [anonymizováno], jehož provozovatelem je žalovaná na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví ze dne 26. 6. 2006 s účinností od 1. 7. 2006. Žalovaná nikdy neužívala pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] ve spoluvlastnictví žalobců, rozsah pozemků, na nichž je [anonymizováno] provozováno, je vymezen věcnými břemeny provozování letiště, která byla zřízena v souladu s ustanovením § 30a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, tedy podle speciálního zákona a o tom, který pozemek je letištním, rozhoduje výhradně provozovatel letiště (viz 22 Cdo 1022/2014). Ze soupisu letištních pozemků pak vyplývá, že žalovaná předmětný pozemek nevyužívá pro potřeby provozování letiště. Pozemek ve spoluvlastnictví žalobců není v neveřejné části letiště, a tudíž jej mohou vhodným způsobem využívat, např. k zemědělskému účelu. V žádném případě není předmětný pozemek oplocen. 3. Právní zástupce žalobců v rámci ústních jednání mimo jiné uvedl, že žalovaná se opírá o výpovědi svých zaměstnanců a nemá nijak podloženo tvrzení ohledně užívání předmětného pozemku třetími osobami, nejsou k tomu žádné hmatatelné důkazy, pozemek parc. [číslo] netvoří jeden funkční celek s dalšími pozemky, jak vyplývá z mapy katastrálního náhledu, protože navazuje na zpevněnou plochu užívanou žalovanou a nelze přehlédnout, že zpevněná plocha pokračuje i pod zemí, kde jsou drenáže či odvodové kanály a další zpevněná plocha. V tvrzeních žalované spatřuje určité rozpory v tom, pokud tvrdí, že vstup na pozemek ohrožuje provoz letiště, na druhou stranu ale tvrdí, že pozemek neužívá a že relevantními pozemky jsou ty, co jsou víceméně zatíženy věcným břemenem. Rovněž uvedl, že trvá na tom, že parc. [číslo] tvoří s letištěm jeden areál, což nakonec odpovídá i tomu, že existuje určitá kontinuita se smlouvou s [stát. instituce] z [datum], a to přesto, že se na pozemek nedá běžně dostat, je otázkou, kdo provedl to zamezení přístupu, žalobci jsou přesvědčeni, že tak učinila strana žalovaná. Pokud se jedná o doskočiště, tak plocha nebyla viditelně vymezena, jak bylo v místním ohledání zjištěno, k doskoku je používán i pozemek žalobců, přes který jezdí i vozidla, ať už zásahová nebo obsluhy při závodech, protože tam byly zjištěny zřetelné vyježděné koleje, tudíž je viditelně užíván. Rovněž uvedl, že pokud se jedná o snímek pozemkové mapy, tak se jedná o vymezení ochranných zón a samotného letiště v rámci výškových omezení, stavebních omezení a aktivit v rámci pozemku letiště, pokud se jedná o snímek na č.l. 15 spisu, ze kterého je patrné letiště včetně pozemku žalobců. Dále uvedl, že podle žalobců je argumentace žalované ohledně provozování zemědělské činnosti lichá, protože ani v travnatém pásu se žádná zemědělská činnost nerealizuje, jedná se o půdu zpevněnou a speciálně určenou pro provozování letiště, z fotodokumentace předložené žalovanou mimo jiné vyplynulo, že se tam nacházela v konkrétní dobu vozidla, což žalované vadilo a vše bylo řešeno Úřadem pro civilní letectví, takže z toho lze dovodit, že žalovaná užívá i pozemek žalobců a pokud by tito prováděli nějakou činnost na svém pozemku, tak by mohli být postiženi ze strany Úřadu pro civilní letectví. V závěrečném návrhu pak navrhl, aby soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť podle jeho názoru není omezeno užívání pozemků pouze na to, co určí provozovatel letiště, do rámce provozu letiště je třeba zahrnout v tomto konkrétním případě i pozemek žalobců, což se tito snažili prokázat i nájemní smlouvou s dodatkem [číslo] z [datum], přičemž komerční využití je pro celý komplex letiště, se kterým souvisí i uvedený bod [anonymizováno], jak bylo při místním ohledání zjištěno, když přístup žalobců na jejich pozemek je znemožněn a žalovaná neprokázala, že by brána či přístupová plocha patřila [právnická osoba], s. r. o. Od stavby letištní plochy nelze oddělovat stavby nacházející se pod povrchem, žalobci prokázali, že žalovaná jejich pozemek bezdůvodně užívá nebo jeho užívání jim znemožňuje, a proto jim vzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 4. Právní zástupkyně žalované při jednání mimo jiné uvedla, že předmětný pozemek žalobců nevyužívá, takže není dána pasivní věcná legitimace, pozemek se nachází mimo neveřejnou část letiště, což vyplývá ze soupisu letištních pozemků, ve kterém se žádný pozemek v k. ú. [obec] u [obec] nenachází, pozemek využívají třetí osoby, které se zaštiťují tím, že mají smluvní vztah se [právnická osoba], která tam také umístila betonovou zábranu. Pokud se jedná o doskočiště, tak odkázala na mapu, která je součástí VFR příručky (mezinárodní označení dokumentace pro piloty, vydává Řízení letového provozu), ze které jednoznačně vyplývá, kde je doskočiště, tudíž domněnka žalobců neodpovídá realitě, protože doskočiště nemůže být několik set metrů od letiště a případného dohledu nad ním. Pokud se jedná o nájemní smlouvu s [stát. instituce] z roku [rok], tak ta nemá ve vztahu k tomuto řízení právní význam, resp. z ní nevyplývá, že by žalovaná užívala pozemek žalobců. V místech, kde se nachází automobilový polygon (10 – 15 let) má své pozemky mimo jiné žalobce, takže nepochybně uzavřel i příslušné smlouvy na jejich užívání, původně se i tam letiště nacházelo. V roce 2006 rozhodlo [stát. instituce] o přebytečnosti majetku a prodeji majetku ve vlastnictví státu užívaném ministerstvem, které uzavřelo kupní smlouvu s přílohou [číslo] se [právnická osoba], s. r. o. (v příloze jsou mimo jiné zmíněny nejen kanalizační šachty, ale také přípojky vody, drenáže či odvodnění, na což pří místním ohledání poukazovala strana žalující), na akcích tam pořádaných, tato společnost participuje, žalovaná v těch místech žádné pozemky nevlastní ani nevyužívá. Pokud se jedná o zmíněné vyježděné koleje, tak žalobkyně hlásila mimo jiné událost z 22. 10. 2022 (akce pořádaná v ochranném pásmu letiště), jejímž organizátorem byl [jméno] [příjmení], který za to byl postižen v přestupkovém řízení pokutou ve výši 5 000 Kč, přičemž ve výpovědi mimo jiné uvedl, že má smluvní vztah se [právnická osoba], s. r. o. Ke všemu byla v té době pořízena i fotodokumentace, akcí tam probíhala celá řada, žalovaná byla pouze proti těm, které ohrožovaly letecký provoz. Pokud se jedná o„ bránu“, tak ta je přibližně z let 2010 – 2011 a vybudovala ji [právnická osoba], ale byla umístěna tak daleko od prahu letiště, že k ní nemohla mít žalovaná relevantní připomínky, vjezd tak ovládá zmíněná společnost, pro dokreslení byla také pořízena v různých časových obdobích fotodokumentace, a to včetně tabule na bráně, která byla odstraněna. Letiště je vymezeno mimo jiné pomezními značkami, které jsou vzdálené pozemku ve vlastnictví žalobců a jejich použití je zmíněno v leteckém předpisu (L 14). Zároveň uvedla, že ochranná pásma nevymezují letiště, nýbrž pouze to, co je chráněno dle zákona o civilním letectví a jakých katastrálních území se týká, přesto ale vlastníci pozemků, bezprostředně sousedících s letištěm, mohou tyto využívat a pří