14 C 92/2023-28 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobci podali dne 9. 6. 2023 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu mimo jiné s tím, že jsou vlastníky (společné jmění manželů) nemovitostí v k. ú. [anonymizováno] [obec], které užívá bez právního důvodu žalovaný, dosud je nevyklidil a žalobcům neodevzdal. 2. Ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal soud v nepřítomnosti nedostavších se účastníků, žalobci byli omluveni prostřednictvím jejich právního zástupce, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl včas a řádně předvolán, neomluvil se, o odročení jednání nepožádal, přičemž s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, nepovažoval soud jeho osobní účast u jednání za nezbytnou. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobci jsou vlastníky (společné jmění manželů) pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: rozestavěná budova bez způsobu využití, jakož i pozemek parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [anonymizováno] [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram (výpis z katastru nemovitostí). Žalovaný sporné nemovitosti užívá přesto, že dne 5. 4. 2023 je písemně předal žalobcům (vyjádření žalobců, předávací protokol ze dne 5. 4. 2023). Žalovaný dosud sporné nemovitosti nevyklidil a žalobcům neodevzdal, přestože se k tomu písemně zavázal (vyjádření žalobců). 4. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobci prokázali vlastnické právo ke sporným nemovitostem, tudíž jsou ve sporu aktivně věcně legitimováni, žalovaný je pak užívá nejméně od 6. 4. 2023 bez právního důvodu, tudíž je pasivně věcně legitimován, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. V daném případě žalovaný neprávem zasahuje do vlastnického práva žalobců, kteří se mohou domáhat po něm vydání sporných nemovitostí, když právě u nich plní tuto funkci žaloba na vyklizení. Lhůta pro vyklizení pak odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal okolnosti, pro které by měl případně určit lhůtu delší ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., nakonec žalovaný se ani nijak nebránil. 6. Ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení a uložil povinnost neúspěšnému žalovanému zaplatit procesně úspěšným žalobcům k rukám jejich právního zástupce celkem 12 198 Kč (5 000 Kč soudní poplatek, 3 úkony právní služby po 1 500 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, 4 půlhodiny náhrady za promeškaný čas po 100 Kč, cestovné právního zástupce z [obec] do [obec] a zpět k soudnímu jednání autobusem, jedna cesta za 90 Kč a 1 218 Kč DPH ve výši 21 % z uvedených částek bez soudního poplatku a cestovného), když právní zástupce žalobců se výslovným prohlášením před soudem práva na další náklady vzdal.