20 C 63/2023-32 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 7. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 989 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba])., [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 26. 12. 2021 smlouvu o zápůjčce služby PlatímPak [číslo]. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 490 Kč na nákup zboží v e - shopu spolupracujícím s bankou s ID objednávky dle smlouvy. Splatnost byla smlouvou dohodnuta do 24. 2. 2022. Pro případ, že by nebyl uhrazen závazek ve stanovené době, byla banka oprávněna účtovat si po 30 dnech po splatnosti smluvní pokutu a poplatek ve výši 499 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalovaná částka je složena z dlužné jistiny ve výši 15 490 Kč a poplatku ve výši 499 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 28. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 26. 12. 2021 uzavřena prostřednictvím online žádosti smlouva o zápůjčce (úvěru) služby PlatímPak [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 490 Kč na nákup zboží v e - shopu. Žalovaný měl povinnost splatit svůj dluh do 24. 2. 2022, což neučinil. Dle bodu 9. 2 obchodních podmínek náleží předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 499 Kč po uplynutí 30 dnů bezúročné půjčky. Z detailu čerpání ke dni 27. 12. 2021 soud zjistil, že toho dne bylo provedeno refinancování do jiné banky dle služby PlatímPak [číslo]. Pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2023 (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 uzavřené mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 2. 2023 (zjištěno z Oznámení a z podacího poštovního archu). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 27. 6. 2023, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy a z podacího poštovního archu ze dne 27. 6. 2023). 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření úvěru a z občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřely žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 7. Ohledně příslušenství pohledávky soud aplikoval § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výše smluvních úroků (poplatku) byla sjednána v souladu s dobrými mravy, přičemž ke stejnému závěru došel i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle něhož již úroky, které přesahují 60 %, byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. 8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně neplnil, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil řádně a včas sjednanou splátku. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. 9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 15 989 Kč se zákonným rokem z prodlení z této částky od 28. 3. 2023 do zaplacení. Dlužná částka ve výši 15 989 Kč se sestává z dlužné jistiny v částce 15 490 Kč a poplatku v částce 499 Kč. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 252 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).