9 C 65/2023-31 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 25. 1. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 10 570 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je majitelem vozidla [registrační značka], které nemělo v období ode dne 18. 12. 2020 do dne 24. 5. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). Žalovaná částka představuje příspěvek za 158 dní bez pojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž v období ode dne 18. 12. 2020 do dne 24. 5. 2021 k němu neměl sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované (zjištěno z výpisů údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 10 270 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky (zjištěno z upomínky). Před podáním žaloby vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Žalovaný tím, že neměl v období ode dne 18. 12. 2020 do dne 24. 5. 2021 sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidované v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek dle § 4 odst. 1 daného zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. V rozhodném období příspěvek činil 65 Kč denně, celkem tedy za 158 nepojištěných dní 10 270 Kč. Žalobkyni dále vzniklo dle § 4 odst. 4 daného zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 7. Soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení jen v rozsahu části soudního poplatku ve výši 400 Kč, jelikož ostatní náklady řízení žalobkyně nevynaložila účelně. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu již dne 3. 11. 2022 (tedy 2 měsíce před podáním žaloby v této věci), kterou se po něm domáhala zaplacení 8 165 Kč z titulu příspěvku za nepojištění téhož vozidla v období ode dne 10. 6. 2020 do dne 8. 10. 2020, přičemž soud této žalobě vyhověl v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 183/2022. S ohledem na data podání obou žalob (žaloby podávala táž zástupkyně žalobkyně) soud neshledal důvod, proč bylo třeba podávat dvě samostatné žaloby a zvyšovat tím náklady řízení. Postup žalobkyně byl tedy neúčelný, a proto jí soud přiznal náhradu jen za část zaplaceného soudního poplatku, která převyšovala přiznanou náhradu v řízení ve věci sp. zn. 7 C 183/2022.