11 C 139/2024-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 10. 6. 2024 domáhá po žalovaném, aby jí zaplatil 48 256,67 Kč spolu s úrokem z prodlení s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru dne , datum, , na základě které čerpal žalovaný celkem 48 256,67 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 2. 8. 2024. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti vymáhané peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný byl podle žalobkyně prokazatelně upomínán předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 3. 2024.2. Žalobkyně dále sdělila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání omluvila, soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř. a věc projednal v jejich nepřítomnosti.3. Z provedeného dokazování soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne , datum, s maximálním limitem 30 000 Kč, a sjednaným úrokem 146,949 % p. a., minimální splátkou 13 % z poskytnutého úvěru. Smlouva není nikým podepsána. Žalobkyně dále předložila nikým nepodepsané Standardní informace o spotřebitelském úvěru a standardní podmínky úvěrové smlouvy. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne , datum, smlouva o opakovaném postoupení pohledávek včetně dodatku č. 2 ze dne , datum, . Dopisem ze dne 16. 3. 2024 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek a zaslána předžalobní výzva k zaplacení 48 256,67 Kč.4. Soud aplikoval na projednávaný případ zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Pro provedeném dokazování soud konstatuje, že žalobkyně zcela rezignovala na skutková tvrzení ohledně skutečné výše čerpání revolvingového úvěru a jeho splácení. Z žaloby ani předložených důkazů není zřejmé, jaké částky a kdy žalovaný čerpal a jaké splátky a kdy a v jaké výše uhradil a jak byly započteny na pohledávku a její příslušenství. Žalobkyně tak nedostála ani povinnosti tvrzení dle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neunesla břemeno důkazní dle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.6. Za této situace, když žalobkyně se neúčastí na jednání soudu připravila o dobrodiní ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout. Dle ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh, který kromě obecných náležitostí musí mimo jiné obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je žalobce povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo elektronické podobě. K podmíněné žádosti ze dne 19. 11. 2024 o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro to, aby žalobě bylo vyhověno, nemohl soud přihlédnout (§ 41a odst. 2 o. s. ř.).7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalobkyně byla neúspěšnou účastnicí a žalovanému žádné náklady nevznikly.