16 C 158/2024-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 22 930,78 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne 3. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru na částku 15 200 Kč, z níž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci dluží předmětnou částku.2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115 a) o. s. ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek. Ze smlouvy o úvěru, záznamu o identifikovatelných příjmech žalované, přehledu bankovních transakcí, obchodních podmínek a výzvy k úhradě soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním až do výše 15 200 Kč, které žalovaná vyčerpala od 3. 3. do 7. 3. 2023. Předmětný úvěr měla uhradit ve lhůtě 30 dnů, tedy do 2. 4. 2023, kdy kromě jistiny byl sjednán i poplatek za sjednání úvěru ve výši dle smlouvy 3 960 Kč, dle žaloby 4 520 Kč, dále poplatek za službu klidného spaní ve výši 110 Kč měsíčně, poplatek za informace prostřednictvím sms ve výši 29 Kč měsíčně a poplatek presto ve výši 990 Kč. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované byl zjištěn její příjem ve výši 20 907 Kč, náklady na bydlení ve výši 16 500 Kč, nezbytné výdaje ve výši 1 500 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 1 000 Kč s tím, že žalovaná uvedla, že výše jejího čistého příjmu činí 24 000 Kč, v domácnosti žijí celkem čtyři členové, z toho dva jsou společně hospodařící a dva nepracující. Žalobce vyšel z jím vypočtených minimálních výdajů 9 480 Kč, k nimž započetl rezervu ve výši 700 Kč a stanovil disponibilní příjem žalované na 10 400 Kč. Kromě dlužné jistiny a poplatků se žalobce domáhal přiznání i smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 15 200 Kč od 17. 4. 2023 do 16. 7. 2023 (2 081,78 Kč).3. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované tak, jak mu to stanoví § 87 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť pokud by vyšel ze zjištěných údajů, tedy z ověřeného čistého příjmu žalované ve výši 20 907 Kč a jejích výdajů na bydlení a živobytí ve výši 19 000 Kč, pak by nemohl dospět k závěru, že disponibilním příjmem žalované je 10 400 Kč, neboť fakticky šlo o částku 1 907 Kč, z čehož je evidentní, že nebyla schopna zaplatit v průběhu jednoho měsíce poskytnutý úvěr spolu s dalšími poplatky. Žalobce započítal do výdajů žalované pouze částku 9 480 Kč přesto, že dle jejích tvrzení byly výdaje téměř dvojnásobné, čímž hrubě zkreslil její bonitu tak, aby jí úvěr mohl poskytnout, což je v rozporu se zákonem a způsobuje neplatnost smlouvy (viz. rozsudek soudního dvora Evropské unie z 5. 3. 2020, eventuálně rozsudek Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019–86 a rozsudek Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2008). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou strany sporu povinny vrátit si poskytnuté plnění, proto soud uložil žalované povinnost uhradil žalobci dosud nesplacenou jistinu ve výši 15 200 Kč, v ostatních nárocích byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.5. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal soud úspěšnějšímu žalobci právo na náhradu nákladů řízení, kdy odečetl poměr úspěchu (66 %) od neúspěchu (34 %) a náklady řízení žalobci přiznal ve výši 32 %. Při plném úspěchu by tyto činily 2 370 Kč a to za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14 b) odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/96 Sb. za převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, tři režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 918 Kč, 32 % z této částky představuje 758,40 Kč.