6 C 72/2024-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 30 957,81 Kč s příslušenstvím s tím, že v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhému žalovanému. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, na jejímž základě dodával žalovanému 1. zboží dle objednávek a žalovaný 1. toto zboží převzal. Žalobce na kupní cenu za odebrané zboží vystavil žalovanému 1. faktury, a to fakturu č. , IBAN, znějící na částku 18 286,05 Kč, splatnou dne 4. 11. 2023; fakturu č. , IBAN, znějící na částku 19 946,93 Kč, splatnou dne 29. 10. 2021, kdy na tuto fakturu bylo plněno částečně, neuhrazeno zbývá 9 946,93 Kč; fakturu č. , IBAN, znějící na částku 2 420,48 Kč, splatnou dne 1. 11. 2023; fakturu č. , IBAN, znějící na částku 6 077,85 Kč, splatnou dne 9. 11. 2023; fakturu č. , IBAN, znějící na částku 980,90 Kč, splatnou dne 18. 11. 2023; fakturu č. , IBAN, znějící na částku 3 245,60 Kč, splatnou dne 18. 11. 2023. Dne 5. 1. 2024 žalobce a žalovaný 1. uzavřeli dohodu o uznání závazku a jeho splatnosti, na jejímž základě žalovaný 1. uznal co do důvodu a výše vůči žalobci dluh z titulu neuhrazené kupní ceny za odebrané zboží a zavázal se zaplatit žalobci částku 50 957,81 Kč dle splátkového kalendáře, i přes výzvu žalobce žalovaný plnil pouze částečně, neuhrazeno tak zbývá 30 957,81 Kč. V uvedené dohodě o uznání závazku pak žalovaný 2. jako ručitel prohlásil vůči žalobci, že převzal ručení za závazky žalovaného 1. vůči žalobci, žalobce tento ručitelský závazek převzal. Žalovaná částka je pak neuhrazená kupní cena za takto odebrané zboží a neuhrazené nájemné. Žalobce se rovněž domáhal zákonného úroku z prodlení. Žalobce dále uplatnil nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že žalobce a žalovaný 1. uzavřeli smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvu.2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného 2., a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že 5. 1. 2024 účastníci uzavřeli dohodu o uznání závazku a jeho splatnosti, žalovaný 1. uznal co do důvodu a výše vůči žalobci dluh z titulu neuhrazené kupní ceny za odebrané zboží a zavázal se zaplatit žalobci částku dlužnou částku dle splátkového kalendáře, i přes výzvu žalobce žalovaný 1. plnil na svůj dluh pouze částečně, neuhrazeno zbývá 30 957,81 Kč. V této dohodě dále žalovaný 2. jako ručitel prohlásil vůči žalobci, že převzal ručení za závazky žalovaného 1. vůči žalobci, žalobce tento ručitelský závazek převzal. Soud vycházel zejména z kupní smlouvy, dohody o uznání dluhu, z předžalobní výzvy včetně doručenek, z faktur.4. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.5. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná, neboť žalovaní svým prohlášením písemně uznali svůj dluh co do důvodu a výše, plněno však bylo pouze částečně (neuhrazeno zbývá 30 957,81 Kč), s ohledem na prodlení je důvodné žalobci přiznat i zákonný úrok z prodlení, jakož i částku ve výši 1 200 Kč jako minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. shora uvedeno, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.9. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 326 Kč. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 548 Kč, tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva) po 10 020 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., a 21 % daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 218 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.