11 C 31/2025-39 — Okresní soud v Příbrami

1. Manžel podal ke zdejšímu soudu návrh na rozvod manželství s tím, že s manželkou již 15 let nežijí ve společné domácnosti. Manželství bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem v , adresa, . K návrhu připojil oddací list, rodný list jejich společných nezletilých dětí a rozsudky o svěření jejich společných dětí do jeho péče.2. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Dle oddacího listu manželé uzavřeli manželství dne , datum, před Městským úřadem v , adresa, . Manželé spolu již 15 let netvoří společnou domácnost. Za trvání manželství se manželům dne , datum, narodil již zletilý , jméno FO, a dne , datum, se narodil nezletilý syn , jméno FO, , který byl rozsudkem zdejšího soudu č. j. 11 P 33/2010–53 ze dne 24. 7. 2025 pro dobu po rozvodu manželství svěřen do péče otce. Obnovení manželského soužití je vyloučeno.3. Dle ustanovení § 754 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) manželství zaniká jen z důvodů stanovených zákonem.4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.5. V posuzovaném případě z tvrzení manžela vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství. Bylo prokázáno, že manželství účastníků již dlouhou dobu neplní žádnou ze svých společenských funkcí a není naděje na obnovu jejich soužití, kdy manželé spolu již více než 15 let nevedou společnou domácnost. S ohledem na výpověď manžela, která nebyla ničím zpochybněna, pokládá soud za pravdivé jeho tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu.6. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 757 odst. 1 a 2, § 755 odst. 3 občanského zákoníku, soud žalobě podle ustanovení § 755 ve spojení s § 757 občanského zákoníku v celém rozsahu vyhověl.7. O nákladech řízení pak soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštním řízení soudním, dále jen z. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když zároveň soud nezjistil žádné okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí.