9 C 36/2024-344 — Okresní soud v Příbrami

1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 11. 12. 2024, č. j. 9 C 36/2024-312, rozhodl nadepsaný soud ve výše uvedené věci mimo jiné ve výrocích III. a IV. tak, že se žaloba zamítá v částech, ve kterých se žalobkyně domáhala po každém z žalovaných zaplacení 966 700 Kč.2. Podáním doručeným soudu dne 27. 3. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu, ve kterém se domáhala po prvním žalovaném zaplacení 966 700 Kč, a dále v rozsahu, ve kterém se domáhala po druhém žalovaném zaplacení 966 700 Kč.3. Podle § 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.4. Žalovaní ve svém podání ze dne 23. 4. 2025 vyjádřili svůj nesouhlas s částečným zpětvzetím žaloby učiněným žalobkyní s odůvodněním, že považují za důležité, aby soud posoudil a meritorně rozhodl, zda má žalobkyně vůči nim pohledávku z titulu vnosu učiněného za trvání jejího manželství s otcem žalovaných ze společných finančních prostředků ve prospěch stavby rodinného domu a vedlejších staveb na dotčených pozemcích.5. Soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil a současně zrušil výroky III. a IV. rozhodnutí ve věci samé, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, nežli rozsudek nabyl právní moci. Žalovaní sice vyjádřili svůj nesouhlas s částečným zpětvzetím žaloby učiněným žalobkyní, nicméně jimi uváděný důvod nelze považovat za vážný ve smyslu § 96 odst. 3 o. s. ř. Relevantní vážné důvody, pro které by zpětvzetí žaloby nemělo být účinné, a o žalobě by mělo být rozhodnuto meritorně, jsou dány zejména tam, kde řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu, a v řízení sporném především tehdy, kdy řízení mohlo být zahájeno i na návrh druhé strany občanskoprávního vztahu nebo má-li žalovaný právní nebo jiný (např. morální) důvod pro požadavek, aby řízení skončilo rozhodnutím ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2003, sp. zn. 26 Cdo 682/2003, dostupné na www.nsoud.cz). Důvod nesouhlasu s částečným zpětvzetím deklarovaný žalovanými a spočívající podle jejich názoru v nutnosti zjistit, zda a kolik bylo na pořízení novostavby rodinného domu jako samostatné věci vynaloženo ze společného jmění žalobkyně a jejich otce, tak podle názoru soudu není ve smyslu ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř. vážným důvodem, pro který by měl soud rozhodnout, že zpětvzetí není účinné.6. Vhledem k tomu, že výrok o nákladech řízení je vždy závislý na výroku o věci samé, musel soud při zrušení rozsudku, byť částečném, znovu rozhodnout i o nákladech řízení mezi účastníky. Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Částečné zastavení řízení sice procesně zavinila žalobkyně svým zpětvzetím, nicméně vyjádření žalovaných k částečnému zpětvzetí soud neshledal jako účelné bránění práva s ohledem na jeho posouzení jako neopodstatněné.