10 C 32/2026-32 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala k soudu shora uvedenou žalobu s tvrzením, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „postupitel“), smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo žalované. Za období od 23. 9. 2022 do 15. 2. 2023 žalovaná dluží za sdružené služby dodávky elektřiny částku 26 468,04 Kč po odečtení přijatých plateb. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni ke dni 29. 8. 2025. Dne 3. 9. 2025 byla žalované zaslána předžalobní výzva, na niž žalovaná nijak nereagovala a dosud ničeho nezaplatila. Žalobkyně proto požadovala i zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou byla dne 14. 9. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Právní předchůdce žalobkyně vystavil žalované za sdružené služby dodávky elektřiny za období od 23. 9. 2022 do 15. 2. 2023 fakturu č. , hodnota, na částku 36 518,08 Kč; po odečtení přijatých plateb ve výši 10 050,04 Kč činí konečná dlužná částka 26 468,04 Kč se splatností dne 6. 3. 2023. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017 s účinností převodu ke dni 29. 8. 2025; toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 9. 2025. Téhož dne byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Soud vycházel zejména z § 50 odst. 2 energetického zákona a z § 1968 a § 1970 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci i skutková tvrzení obsažená v žalobě, tedy že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako dodavatelem a žalovanou jako zákaznicí byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou povinnost z této smlouvy, když nezaplatila řádně a včas cenu za dodanou elektřinu a související služby, a dostala se tak do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 874 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby uplatňovaným týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 400 Kč, tedy 1 200 Kč, ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tedy 300 Kč, z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 315 Kč, a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 059 Kč.