13 C 47/2026-31 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala, aby jí žalovaná zaplatila dluh za dodanou elektriku, které jí žalobkyně dodala do odběrných míst, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. , Anonymizováno, , kterou žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne , datum, (dále jen „1. Smlouva“) a na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. , Anonymizováno, , kterou žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne , datum, (dále jen „2. Smlouva“). Žalovaná však včas nezaplatila za dodané služby. Žalovaná částka představuje nedoplatek za odběr elektriky, na které žalované vystavěla jednotlivé faktury a dále požaduje úroky z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání.3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrných míst (zjištěno ze 1. a 2 Smlouvy). Žalobkyně vyúčtovala za odebranou elektrickou energii fakturou č. , hodnota, se splatností dne 28. 9. 2021 na částku 10 352,00 Kč na odběrném místě EAN/EIC: , Anonymizováno, , a to za období 19. 1. 2021 do 31. 8. 2021, jak vyplývá z uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že částka nebyla řádně zaplacena, tak v souladu s všeobecnými smluvními podmínkami, které byly součástí 1. Smlouvy, vystavila žalobkyně faktury na smluvní pokuty každou na částku 100 Kč, a to faktury: č. , hodnota, (splatnost dne 11. 10. 2021), č. , hodnota, (splatnost dne 15. 10. 2021), č. , hodnota, (splatnost dne 6. 4. 2022) a č. , hodnota, (splatnost dne 11. 4. 2022), celkem tedy 400 Kč, jak vyplývá z jednotlivých faktur. Žalobkyně dále vyúčtovala nedoplatek za odebranou energii fakturou č. , hodnota, na částku ve výši 2 552 Kč, fakturu č. , hodnota, na částku ve výši 429 Kč, obě se splatností dne 6. 8. 2021 a na odběrném místě EAN , Anonymizováno, za období od 15. 5. 2021 do 15. 6. 2021, jak vyplývá z uvedených faktur. Celkem tedy částku 2 981 Kč. Vzhledem k tomu, že částka nebyla řádně zaplacena, tak v souladu s všeobecnými smluvními podmínkami, které byl součástí 2. Smlouvy, vystavila žalobkyně faktury na smluvní pokuty každou na částku 100 Kč, a to faktury: č. , hodnota, (splatnost dne 6. 4. 2022), č. , hodnota, (splatnost dne 11. 4. 2022), č. , hodnota, (splatnost 22. 8. 2021) a č. , hodnota, (splatnost dne 17. 8. 2021), celkem tedy 400 Kč, jak vyplývá z jednotlivých faktur. Žalovaná však nedoplatky a smluvní pokuty neuhradila. Žalované byla proto zaslána předžalobní výzva (vyplývá z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání).4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku. K podrobnostem vyúčtování soud rovněž aplikoval příslušná ustanovení týkající se elektřiny dle vyhlášky č. 210/2011 Sb., o rozsahu a náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících plateb.5. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.6. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za dodanou elektřinu a s tím spojené služby. Žalovaná však nezaplatila nedoplatky ceny za elektřinu dodanou v rozhodných obdobích, proto jí byly naúčtovány i smluvní pokuty v souladu se všeobecnými podmínkami. Tyty smluvní pokuty soud považuje za přiměřené.7. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh zaplatila, avšak žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné částky. V důsledku prodlení žalované se zaplacením ceny vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Datum prodlení je počítám jako den následují po splatnosti jednotlivých faktur. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 604,50 Kč. Tyto náklady spočívají v nákladech právního zastoupení, přičemž soud vycházel z ustanovení § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku 1 700 Kč, přičemž za tři úkoly právní služby (příprava a převzetí, výzva a žaloba) náleží odměna ve výši 5 100 Kč a náhrada tří paušálních hotových výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k tomu rovněž náhrada ve výši 21 % DPH počítaného z uvedených částek ve výši 1 354,50 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).