13 C 50/2026-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 532 Kč příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 10. 3. 2025 v době od 22:00 hod. do 22:20 hod. na adrese , adresa, napadl svou družku , jméno FO, , narozenou , datum, tak, že ji oběma rukama škrtil, mlátil ji pěstmi do hlavy, poté ji ohrožoval nožem. Zranění poškozené si vyžádalo lékařské vyšetření a převoz ZZS do Oblastní nemocnice v , Anonymizováno, . Za toto jednání byl žalovaný pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ( dále jen „trestní příkaz“). Žalobkyně uhradila za , jméno FO, léčebné výlohy v důsledku protiprávního jednání žalovaného v příčinné souvislosti s poškozením zdraví, a to celkové výši 11 532 Kč. Dále požaduje úroky z prodlení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne 10. 3. 2025 v době od 22:00 hod. do 22:20 hod. v bytě na adrese , adresa, napadl žalovaný svou družku , jméno FO, , narozenou , datum, tak, že ji oběma rukama škrtil, mlátil ji pěstmi do hlavy, poté ji ohrožoval nožem. Zranění poškozené si vyžádalo lékařské vyšetření a převoz ZZS do Oblastní nemocnice v , Anonymizováno, (jak vyplývá ze zprávy Policie ze dne 20. 5. 2026 a z trestního příkazu). Za toto jednání byl žalovaný pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (jak vyplývá z trestního příkazu.). Žalobkyně uhradila za svoji pojištěnkou , jméno FO, léčebné výlohy v důsledku protiprávního jednání žalovaného v příčinné souvislosti s poškozením zdraví výše uvedené celkové výši 11 532 Kč (jak vyplývá z Rozpisu plateb k náhradě za léčení). Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě nákladů léčení ze dne 13. 11. 2025, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky do 15 dnů od převzetí, přičemž výzvu dne 20. 11. 2025 převzal (jak vyplývá z předžalobní výzvy a z dokladu o doručení). Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil.4. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 55 odst. 1 věta prvá tohoto zákona má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.5. Ohledně úroků z prodlení soud aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. V rozhodované věci bylo prokázáno, že třetí osoba byla poškozena na zdraví jednáním žalovaného. Žalobkyně prokázala, že za léčení poškozeného zaplatila v souvislosti s poškozením jeho zdraví žalovanou částku, přičemž časová i věcná souvislost byly prokázány výčtem jednotlivých výkonů. Byly tedy splněny všechny podmínky pro vznik práva žalobkyně na regresní náhradu toho, co zaplatila za náhradu na péči poškozeného hrazenou ze zdravotního pojištění ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Nárok žalobkyně je tak po právu.7. Žalovaný pak svým pasivním postojem v této věci nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to od dne 7. 12. 2025 (splatnost byla odvozena od předžalobní výzvy, kdy měl na zaplacení 15 dní od převzetí, což vychází na 6. 12 2025 a následující den byl v prodlení). Nárok na zaplacení zákonného úroků z prodlení z dlužné částky vychází z § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 150 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve spojení § 13 odst. 4 advokátního tarifu odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ze dne 18. 11. 2025: „Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.“. Náklady řízení se tak skládají ze tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč (převzetí, výzva k plnění, žaloba) a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.