16 C 19/2026-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 15 522 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem společností , právnická osoba, byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, z níž si žalovaný neplnil sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka smluvně postoupena, dluží předmětnou částku.2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, proto jej soud zrušil a za podmínek stanovených § 115a) o.s.ř. veřejně vyhlásil toliko rozsudek.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy a sdělení žalobce o platbách žalovaného soud zjistil, že dne , datum, byla mezi , právnická osoba, a žalovaným uzavřena úvěrové smlouva s možností čerpat úvěr do výše 14 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 80% ročně. V rámci postupného čerpání získal žalovaný úvěr ve výši 16 800 Kč, na nějž splatil 5 264 Kč. Pohledávka za ním byla žalobci smluvně postoupena. Zkoumání jeho úvěruschopnosti doloženo nebylo.4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro nepřiměřená ujednání, neboť smluvní úroky byly sjednány ve výši 80% ročně, což je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu, spisová značka 21 Cdo 484/2004, podle něhož úroky nad 60 % jsou úroky sjednanými v rozporu s dobrými mravy dle § 588 občanského zákoníku. Nad to žalobce neprokázal, že před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, což rovněž způsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. V důsledku ní jsou si strany povinny vrátit poskytnuté plnění, jinak se bezdůvodně obohatí. Pokud žalovaný čerpal úvěr ve výši 16 800 Kč a zaplatil na něm 5 264 Kč, dluží žalobci 11 536 Kč. V této časti byla žaloba důvodná, ve všech ostatních nárocích s ohledem na shora uvedený právní názor soudu byla zamítnuta.6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal soud úspěšnějšímu žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48% s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci (74% x 26%). Při plném úspěchu by náklady řízení sestávaly ze 3 úkonů po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, celkem ve výši 2 300 Kč, 48% z této částky činí 1104 Kč.