16 C 37/2025-145 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 151 713 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla podle zákona č. 168/1999 Sb. uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal vyplatit žalovanému pojistné plnění za splnění zákonných a smluvních podmínek. Pojistná událost nastala dne 1. 10. 2023, kdy žalovaný kolem 02:50 hodin řídil motorové vozidlo tovární značky , název, , registrační značky , Anonymizováno, po pozemní komunikaci dálnice D4 ve směru jízdy , adresa, , přičemž na , Anonymizováno, . kilometru v katastru obce , adresa, nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravně technickému stavu pozemní komunikace, vyjel ze směru své jízdy, přejel travnatý pás, s vozidlem narazil do dopravní značky Z3 a následně do svodidel po pravé straně dálnice. Vozidlo zůstalo po dopravní nehodě v konečném postavení na levém boku. Žalovaný místo dopravní nehody opustil, vypátrán byl až následující den, kdy se sám přihlásil policii. Svým jednáním porušil § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť rychlost jízdy musí řidič mimo jiné přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, popřípadě dalším okolnostem. V důsledku dopravní nehody vznikla škoda na svodidlech ve výši 129 313 Kč a náklady za zásah HSZ ve výši 22 400 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody dne 4. 4. a 20. 10. 2024 a rovněž dne 28. 4. 2025 předžalobní výzvou, k úhradě škody nedošlo.2. V dané věci soud nejprve rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti němuž si podal v zákonem stanovené lhůtě žalovaný odpor, v němž uvedl, že nárok žalobce neuznává. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo jak povinné ručení, tak havarijní pojištění. Žalovaný potvrdil, že dne 1. 10. kolem 02:50 hodin se stala dopravní nehoda, kdy řídil motorové vozidlo registrační značky , Anonymizováno, po pozemní komunikaci dálnice D4, co způsobilo nehodou, však neví, neboť si nevybavuje všechny skutečnosti, které se k ní vztahují z důvodu panické ataky, což vyplývá i z příkazu Městského úřadu , adresa, z , datum, . Žalobce svůj nárok opírá o § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 168/1999 Sb., ale pro jeho nárok nejsou naplněny zákonné důvody, neboť na straně žalovaného jsou důvody hodné zvláštního zřetele, a to panická ataka. Žalovaný v průběhu řízení předložil žalobci lékařské zprávy prokazující, že se v minulosti léčil s panickou atakou, která se objevila z důvodu jeho pracovního vytížení, a to zdravotní záznam z 20. 10. 2023 a lékařskou zprávu Fakultní nemocnice , Anonymizováno, , adresa, ze 7. 10. 2020 prokazující stav žalovaného i to, že se panická ataka u něj v minulosti objevila. V souvislosti s tím žalovaný uplatňoval u žalobce nárok na plnění vyplývající z havarijního pojištění dle předmětné smlouvy ve výši 260 988 Kč, kterou žalobce odmítl zcela bezdůvodně plnit se stejnou argumentací, přitom ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, z 19. 5. 2024 vyplývá, že je žalovaný od roku 2020 dlouhodobě sledován na neurologii s , podezřelý výraz, – , Anonymizováno, Léčba probíhá bez farmakoterapie formou psychologických rehabilitačních intervencí. Podle záznamu z neurologické ambulance z 20. 10. 2023 existuje podezření, že při dopravní nehodě došlo u žalovaného k akutní stresové reakci s projevy psychické ataky, která mohla vést ke ztrátě kontroly nad jeho chováním a k impulsivnímu jednání, konkrétně k opuštění místa nehody před příjezdem policie. Podle odborné literatury panická ataka v kombinaci s akutní stresovou zátěží může vést k tzv. zkratkovitému jednání, které není výsledkem úmyslného vyhýbání se odpovědnosti, ale důsledkem neuropsychologických mechanismů, jež přechodně narušují schopnost jedince racionálně vyhodnotit situaci a adekvátně jednat. Z odborného hlediska tak lze uzavřít, že chování žalovaného spočívající v opuštění místa nehody je věrohodně vysvětlitelné jako důsledek akutní panické ataky vyvolané extrémní stresovou situací, kdy takové jednání lze z pohledu dopravní psychologie a neuropsychologie považovat za psychicky podmíněné s omezenou schopností kontroly chování v daném okamžiku. Ze zákona nevyplývá, co jsou důvody hodné zvláštního zřetele, takže půjde o předem neurčený okruh situací, které existují objektivně a vyvolávají na účastníka nehody takový tlak, že splnění oznamovací povinnosti je proti tomu méně podstatnou záležitostí. Namátkou lze uvést zdravotní důvody účastníka nehody či potíže osob blízkých. V tomto směru žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3349/2009 a 23 Cdo 2007/2012, podle nichž vzhledem k okolnostem případu nemusí mít porušení povinnosti ohlásit řádně nehodu policii vždy za následek nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení vzniku nároku na pojistné plnění a jeho výši ve smyslu § 10 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.3. Žalobce se písemně k podanému odporu vyjádřil tak, že žalovaný svou argumentaci staví na tom, že místo dopravní nehody opustil ze zřetele hodného důvodu a své tvrzení dokládá znaleckým posudkem profesora , jméno FO, , který uvedl, že je možné, aby člověk po nehodě trpěl panickou atakou. § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. obsahuje dvě skutkové podstaty, za které výplatou pojistného plnění vzniká právo postihu, a to pokud bez zřetele hodného důvodu opustí pojištěný místo dopravní nehody nebo pokud jinak znemožní zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Předložený znalecký posudek neuvádí, že by v době po dopravní nehodě trpěl žalovaný panickou atakou, jde pouze o obecné vyjádření, že by jí trpět mohl, což ostatně může nastat u jakéhokoliv účastníka dopravní nehody. Z posudku nelze dojít k závěru, že žalovaný panickou atakou po dopravní nehodě skutečně trpěl, znalecký posudek obsahuje zcela vágní obecná tvrzení z odborné literatury a vůbec se nezabýval tím, zda dotyčný trpěl po nehodě atakou či nikoliv. Lze přitom uvést i jiné důvody, které vedou k ovlivnění chování po stresové situaci, jakou dopravní nehoda nepochybně je, počínaje alkoholem, za jehož požití před řízením motorového vozidla byl žalovanému v minulosti uložen trest zákazu v řízení. Druhým důvodem může být i požití léčivého přípravku neurol, při jehož aplikaci uživatel taktéž vozidla řídit nesmí, navíc se v tomto případě řidič doznal, že k jeho užití po dopravní nehodě došlo, čímž zcela znemožnil zjištění skutečné příčiny nehody. Žalobce odkázal zejména na listinu „oznámení přestupku – dopravní nehoda ze dne 10. 11. 2023“, v níž je uvedeno, že dne 1. 10. 2023 řidič , Anonymizováno, v 8:30 hodin kontaktoval OOP , adresa, s tím, že je v pořádku a odmítá sdělit, kde se nachází. Dne 2. 10. 2023 se dostavil na PČR DI , adresa, k podání vysvětlení ohledně nehody. Je tedy evidentní, že žalovaný se snažil vyhnout kontrole ze strany policie a tím, že se dostavil až dne 2. 10. 2023, což je dostatečný časový úsek k tomu, aby odezněly následky požití alkoholu, znemožnil zjistit jeho zdravotní stav. Ve svém důsledku učinil to samé, jako kdyby odmítl podstoupit test na požití návykových látek, což je skutková podstata postihu podle § 10 odst. 1 písm. f) citovaného zákona.4. Z lékařských zpráv ze 7. 10. 2020, 11. 11. 2020, 2. 10. 2023, 20. 10. 2023, zdravotnické dokumentace žalovaného z neurologie , adresa, a potvrzení , právnická osoba, z 6. 1. 2026 soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 7. 10. 2020 byl žalovaný přivezen RZS do Fakultní nemocnice , Anonymizováno, , adresa, pro brnění hlavy a konečků prstů pravé ruky a bušení srdce, kdy negoval stresovou situaci s tím, že obdobné obtíže měl před třemi roky, když byl ve stresu a pak před 14 dny, kvůli nimž byl vyšetřen na neurologii. Příčina zdravotních obtíží tehdy nebyla lékaři stanovena, žalovanému bylo doporučeno neurologické vyšetření ambulantní formou. Dne 11. 11. 2020 byl přivezen RZP do , právnická osoba, pro třes těla a palpitaci, kdy uváděl, že má asi tři roky stavy, při nichž se mu udělá špatně, má tlak na hrudi, v hlavě, třesou se mu končetiny a někdy má palpitaci na hrudníku, od praktické lékařky má nasazený neurol a aktuálně asentru. Diagnosticky byl konstatován úzkostný stav a žalovanému byla doporučeno psychoterapeutické sezení. K žádosti soudu byla zaslána zdravotnická dokumentace z neurologie , adresa, , která obsahuje šest zdravotních záznamů s datem 12. 10. 2020, 9. 4. 2021, 12. 1. 2022, 25. 1. 2023, 20. 10. 2023 a 15. 2. 2024, kdy vyjma záznamu z 20. 10. 2023 je ve všech záznamech uvedena diagnóza , Anonymizováno, a podle radiologie ze 16. 10. 2020 byl diagnostikován , podezřelý výraz, . V záznamu z 20. 10. 2023 je uvedeno, že žalovaný je veden v neurologické ambulanci a na rehabilitaci pro opakovaný , Anonymizováno, od roku 2020, naposledy na jaře 2023. Jako ostatní diagnózy je uvedeno: opakovaně psyché sezení pro zác