7 C 12/2026-30 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 938,18 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 14. 6. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, žalovaný se pak zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 34 210 Kč. Žalovaný se tedy zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky byla stanovena na 4% z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 76 210 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 65 900 Kč, která byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně tak zesplatnila úvěr ke dni 13. 5. 2025. Pohledávka žalobkyně ve výši 22 938,18 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 20 047,18 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 835 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní (smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, včetně úvěrových podmínek, splátkový kalendář, karta klienta, výzva ke splacení celého úvěru ze dne 13. 5. 2025 včetně dokladu o jejím odeslání, předžalobní výzva včetně dokladu o jejím odeslání) zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 6. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného sjednaného úvěrového rámce, kdy úvěrový rámec činil 25 000 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně tak zesplatnila úvěr ke dni 29. 7. 2021. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil pouze částku ve výši 34 210 Kč. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku 22 938,18 Kč, která sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 047,18 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 835 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).5. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě výše uvedených ustanovení soud žalobě vyhověl, když má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku k uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně úroku za poskytnutý úvěr a sjednaných poplatků. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když úvěr nesplácel řádně a včas. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru včetně účelně vynaložených nákladů a úroků z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni splatnosti pohledávky.9. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 733 Kč. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 918 Kč, tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 315 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.