19 C 33/2020-43 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný se v rozporu se zákonem dopustil neoprávněného odběru plynu z distribuční soustavy spravované žalobcem a to na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], když odebíral plyn bez uzavřené smlouvy. Žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 a násl. Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb. a částku [částka] žalovanému vyúčtoval. Žalovaný přes výzvy tento dluh nezaplatil. -2- Žalovaný se k jednání nedostavil, nepožádal o odročení, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru zemního plynu ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] byla ukončena smlouva, avšak plyn nebyl demontován, tento byl demontován dne [datum], přičemž odběratelem byl žalovaný. Byl zjištěn odběr bez uzavření smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Odběratel nebyl přítomen a byla pořízena fotodokumentace. Dále byl soudu předložen zápis z jednání a stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr, když z tohoto stanovení vyplývá, že od ukončení smlouvy do demontáže plynoměru byl naměřený objem plynu 1788m³. Dle výpočtu náhrady za domácnost činí náhrada za plyn včetně daně z plynu, platby za připravenou kapacitu, celkem [částka] včetně 21% DPH, tedy [částka]. Dále byl vypočten souhrn plateb za oprávněné náklady, tedy kalkulované oprávněné náklady a administrativní paušál za pracovníka [částka] bez DPH. Žalovanému potom bylo fakturováno za neoprávněný odběr s datem splatnosti [datum] dle daňového dokladu [číslo] celkem [částka], [částka] a [částka]. Celková částka [částka] potom byla požadována přípisem ze dne [datum] a urgována dne [datum]. Na základě prováděného dokazování má soud skutkově za prokázané, že žalovaný odebíral plyn i poté, co byla ukončena jeho smlouva, tedy došlo k neoprávněnému odběru zemního plynu. Ust. § 9 vyhl.č. 108/2011 Sb. potom stanoví způsob výše náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce přepravě, uskladňování nebo distribuci plynu, výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu a přepočteného na energetické jednotky složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty, ceny za distribuci plynu, ceny za přepravy plynu do domácí zóny, ceny za činnost zúčtování operátora, daň z přidaného hodnoty a daně z plynu. Součástí náhrady je potom úhrada prokazatelně nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neoprávněně odebíral plyn, přičemž za tento neoprávněný odběr byla vyčíslena náhrada [částka], kterou žalovaný doposud nezaplatil, považuje soud žalobu za podanou po právu a proto ji v plném rozsahu vyhověl a uložil žalobci žalovanou částku zaplatit včetně 10% úroku z prodlení od [datum], kdy se dostal do prodlení a to v zákonné lhůtě třech dní od právní moci rozsudku. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení, když náklady řízení činí za soudní poplatek z návrhu [částka] a 2x paušální náhrada nákladů řízení podle vyhl.č. 254/2015 Sb. po [částka], celkem [částka].