5 C 169/2020-23 — Okresní soud v Pelhřimově

Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaná ve dnech [datum], [datum] a1 [datum] cestovala dopravním 2 5 C 169/2020 prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované [právnická osoba] podnik města České Budějovice, a.s., při těchto jízdách byly ze strany uvedené společnosti provedeny přepravní kontroly žalované, při kterých se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, uvedené společnosti tak vznikl vůči žalované nárok na zaplacení jízdného [částka] a přirážky [částka] ve vztahu ke každé jízdě. Žalobce je právním nástupcem uvedené společnosti na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Oba účastníci ve smyslu § 115a o.s.ř. souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tedy ve věci jednání nenařizoval, rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, tento rozsudek dle § 156 o.s.ř. veřejně vyhlásil.. Na základě žalobcem předložených zápisů o provedených přepravních kontrolách, z nichž vyplývá, že cestující osoba neměla jízdní doklad, předložila občanský průkaz, jímž byla ztotožněna jako osoba žalované, dospěl soud k závěru, že při jízdách hromadným dopravním prostředkem provedla žalovaná jízdy bez jízdního dokladu a tedy za této situace ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), zákona [číslo] Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č.175/2000 Sb. je povinen zaplatit sankční postih [částka] dle Smluvních přepravních podmínek a samotné jízdné [částka] dle tarifu za každou provedenou jízdu bez jízdního dokladu. Právní nástupnictví žalobce bylo doloženo shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a čl. 10 Smluvních přepravních podmínek je žalovaná od data následujícího po provedené kontrole v prodlení se zaplacením částky [částka] ve vztahu ke každé z kontrol a výše úroku z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Soud tedy ze této situace návrhu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.