5 C 170/2020-24 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaná [datum] cestovala dopravním prostředkem – tramvají linkou [číslo] veřejné hromadné 2 5 C 170/2020 dopravy osob provozované žalobcem, uzavřela tak s ním smlouvu o přepravě osob, při této její jízdě byla ze strany žalobce provedena přepravní kontroly žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, žalobci tak vznikl vůči žalované nárok na zaplacení přirážky [částka] a i nárok na zaplacení jízdného [částka]. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Oba účastníci ve smyslu § 115a o.s.ř. souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tedy ve věci jednání nenařizoval, rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů, tento rozsudek dle § 156 o.s.ř. veřejně vyhlásil. Na základě žalobcem předloženého zápisu o provedené přepravní kontrole, z něhož vyplývá, že cestující osoba neměla jízdní doklad, předložila občanský průkaz, jímž byla ztotožněna jako osoba žalované, dospěl soud k závěru, že při jízdě hromadným dopravním prostředkem provedla žalovaná v uvedený den jízdu bez jízdního dokladu a tedy za této situace ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), zákona [číslo] Sb., zákona č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č.175/2000 Sb. je povinna zaplatit sankční postih [částka] dle Smluvních přepravních podmínek a i samotné jízdné [částka]. Ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. a Smluvních přepravních podmínek je žalovaná od data následujícího po provedené kontrole v prodlení se zaplacením částky [částka] a výše úroku z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za této situace tedy soud žaloby vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b) a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.