12 C 25/2021-50 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce se ve své žalobě domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že dne [datum] podepsal smlouvu o nájmu bytu, která však neobsahuje žádné ustanovení, že by měl platit nějaké poplatky za zemřelou, či poplatek za rozúčtování stěhování a dále nemíní platit přehnané náklady za teplou vodu, která začíná téct pozdě, dlouho trvá, než 2 12 C 25/2021 odteče studená. Proto požaduje vrácení [částka], dále [částka] kvůli teplé vodě a [částka] jako vrácení nedoplatku, jehož vyúčtování reklamoval. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor s tím, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, ani z části. Tvrdil, že není ve věci pasivně legitimován, když smlouva o nájmu bytu v domě sociálních služeb [obec], z níž mají plynout žalobce uplatňované nároky, byla uzavřena mezi [územní celek], jako pronajímatelem, a žalobcem, jako nájemcem, žalovaný pouze [územní celek] při uzavírání nájemních smluv zastupuje na základě mandátní smlouvy ze dne [datum], a jedná tak jménem mandanta. K naměřené spotřebě studené a teplé vody žalovaný uvedl, že tato byla stanovena odečtem stavu vodoměru, ke dni [datum], u kterého byl žalobce přítomen, dále byl po podání žaloby proveden dne [datum] kontrolní odečet stavu vodoměru a dosavadní průměrná spotřeba studené i teplé vody v roce 2021 přibližně odpovídá průměrné spotřebě v roce 2020. K naměřené spotřebě tepla a vyúčtování tepla žalovaný uvedl, že údaje o spotřebovaném teple jsou zjišťovány dálkovými odečty, žalobci bylo spotřebované teplo vyúčtováno v souladu s platnými právními předpisy. K vyúčtování služeb (užívání společných prostor, výtah) žalovaný tvrdil, že žalobci zřejmě není zřejmé, jaké služby jsou v této položce zahrnuty, měl však možnost o podrobné vyčíslení kdykoliv požádat. Tato položka zahrnuje náklady na provoz výtahu a náklady na čistící prostředky pro úklid společných prostor, skutečné náklady jsou pak rozúčtovány mezi nájemce a žalobci byly účtovány dle výpočtu pro rok 2020. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [územní celek], [IČO], uzavřelo, jako mandant, s žalovaným, jako mandatářem, mandátní smlouvu, dle které se žalovaný zavázal pro mandanta jeho jménem a na jeho účet obstarávat, mimo jiné, zajišťování a sjednávání pronájmu bytů s pečovatelskou službou, provádění předpisů a inkasa nájemného a úhrad za služby poskytované s užíváním bytu. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] je dále zjištěno, že žalovaný uzavřel jako mandatář s žalobcem nájemní smlouvu o nájmu bytu v domě sociálních služeb [obec]. Soud učinil skutkový závěr o tom, že žalovaný není v předmětné věci pasivně legitimován, když není pronajímatelem z uzavřené nájemní smlouvy, ale v procesu uzavírání nájemní smlouvy byl mandatářem, který pronajímatele, [územní celek], zastupoval. Z tohoto důvodu se soud dále ani nezabýval věcným přezkumem námitek žalobce ohledně uplatněných nároků a žalobu zamítl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 150 o.s.ř., které připouští výjimečně nepřiznání práva na náhradu nákladů úspěšnému účastníku, pokud jsou k tomu dány důvody hodné zvláštního zřetele. Při jejich zkoumání soud přihlíží k majetkovým, sociálním a dalším poměrům všech účastníků řízení, významné jsou i okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení apod.. V tomto případě, kdy byla nájemní smlouva uzavírána prostřednictvím mandatáře, který byl uveden v záhlaví nájemní smlouvy, se žalobce, jako laik, mohl domnívat, že má své nároky z této smlouvy uplatnit právě vůči němu. S přihlédnutím k povaze věci a též i k věku žalobce, soud dospěl k závěru, že zde jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné a rozhodl tak, že se žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Dle položky 1 odst. 1, písm. a) sazebníku poplatků činí soudní poplatek z žalované částky [částka]. Žalobce zaplatil sám na soudním poplatku [částka]. Z tohoto důvodu soud ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, rozhodl, že přeplatek ve výši [částka] bude žalobci vrácen. 3 12 C 25/2021 Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti rozsudku není odvolání přípustné.