4 C 180/2022-16 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 16 940 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], číslo [anonymizována dvě slova] neměl v období od 6. 11. 2020 do 23. 2. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek ve výši 9 460 Kč. Jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], 2 4 C 180/2022 číslo [anonymizována dvě slova] neměl v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 sjednáno pojištění, čímž vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 880 Kč. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek 2x 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil. 2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobcem byly předloženy listinné důkazy, zejména upomínky, výzvy, když na základě těchto důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] neměl uzavřené zákonné pojištění a stejně tak neměl uzavřeno pojištění k vozidlu [registrační značka], čímž žalobci vznikl nárok na příspěvek. Žalobce v souladu s ust. § 15 zákoně č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy u vozidla [registrační značka] za 110 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 86 Kč a u vozidla [registrační značka] za 80 při denní sazbě 86 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku 16 940 Kč včetně zákonného úroku z prodlení tak, jak je žalováno. 4. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč. 5. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.