4 C 186/2022-24 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 10 505 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení vzniká nárok na příspěvek. Žalovaná jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], číslo [anonymizována dvě slova], neměla v období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalobci vznikl nárok na příspěvek ve výši 10 205 Kč a současně vznikl nárok na náklady spojené 2 4 C 186/2022 s mimosoudním uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 10 505 Kč přes předžalobní výzvu nezaplatila. 2. U žalované platí domněnka, že neměla námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze zprávy Městského úřadu v Pelhřimově, oddělení správních činností a dopravně správních agend vyplývá, že žalovaná je od 28. 3. 2019 vlastník a provozovatel vozidla, který má statut vozidla provozovaného. Jak vyplývá ze zprávy pojišťovny, pojistná smlouva byla ukončena k 28. 3. 2019 z důvodu změny vlastníka. Žalobce dále předložil výzvu, ze které je patrno, že u vozidla není od 27. 6. 2019 registrováno pojištění. Dále byly předloženy výzvy k zaplacení, předžalobní výzva. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměla v období od 27. 6. 2019 do 30. 11. 2019 uzavřené pojištění z provozu vozidla, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaná jako vlastník neměla sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo její povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy 157 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 65 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaná byla vyzývána k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované žalovanou částku zaplatit, včetně úroku z prodlení tak, jak je žalováno. 5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč. 6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalované zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.