5 C 153/2022-41 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když z návrhu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou zřízenou na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále pouze [příjmení]), § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem 2 5 C 153/2022 vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených podmínek a v případě, že dojde k porušení této povinnosti, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona, který je povinen uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla. Žalobce zjistil postupem dle § 15 Zákona, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], o obsahu válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, je evidován v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel žalovaný, ohledně vozidla v období od [datum] do [datum] nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, ačkoliv byl k tomuto povinen dle § 1 odst. 2 Zákona a vozidlo tak nebylo pojištěno 155 dní a žalobci tak dle § 4 odst. 1, 3, 4 Zákona vznikl nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla, nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce dle § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum], žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce tedy požaduje uhradit částku 7 585 Kč, která se sestává z příspěvku 7 285 Kč, vypočteného násobkem denní sazby 47 Kč a počtem 155 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí [příjmení]) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Dále v návrhu uvedl, že ohledně předmětného vozidla zjistil, že žalovaný neměl uzavřeno pojištění dle Zákona i v období od [datum] do [datum], tedy po dobu dalších 151 dnů, i ohledně tohoto období zaslal žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum] a za toto období žalobce požaduje zaplacení částky ve výši 7 397 Kč sestávající se z příspěvku při stejném způsobu výpočtu za 151 dní ve výši 7 097 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. V této věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit žalovanému. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. K jednání soudu se nedostavil žádný z účastníků, zástupce žalobce svou neúčast omluvil. Za této situace soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků; vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů. 2. Po zrušení elektronického platebního rozkazu žalobce doplnil písemně svá skutková tvrzení a sdělil, že v registru silničních vozidel zapsaná osoba jako vlastník vozidla žalobci sdělila a doložila, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, za této situace žalobce svůj nárok v souladu s § 4 odst. 6 Zákona svůj nárok na zaplacení příspěvku uplatnil návrhem vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se takto dozvěděl. Vychází z kupní smlouvy z [datum], podle níž v registru silničních vozidel zapsaný vlastník převedl vlastnické právo na žalovaného. 3. Soud zjistil ze zprávy [stát. instituce], že předmětné vozidlo je v registru vozidel evidované jako provozované a jako jeho poslední vlastník a provozovatel je veden od [datum] [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. V registru vozidel je evidováno uzavření pojištění dle Zákona u pojišťovny [právnická osoba] [obec] [číslo] v období od [datum] do [datum], které měl uzavřít [jméno] [příjmení]. Ze zprávy pojišťovny [právnická osoba] [obec] a listin pojišťovnou předložených soud zjistil, že pojistná smlouva [číslo] týkající se pojištění podle Zákona vztahující se k shora uvedenému automobilu uzavřel s účinností od [datum] [jméno] [příjmení], který je v pojistné smlouvě označen jako vlastník vozidla i jako jeho provozovatel, pojistná smlouva byla ukončena k datu [datum] dohodou na žádost [jméno] [příjmení]. Z žalobcem předložené kupní smlouvy z [datum] vyplývá, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím ohledně předmětného vozidla, datum [datum] je uveden na dvou místech této smlouvy, jednak v jejím úvodu a jednak i v jejím závěru. V této kupní smlouvě je žalovaný jako kupující označen bydlištěm [adresa žalovaného]. Z výpisu z registru obyvatel však soud zjistil, že 3 5 C 153/2022 takováto adresa bydliště u [celé jméno žalovaného] není v registru obyvatel vedena a ani v minulosti vedena nebyla, od [datum] je žalovaný veden bydlištěm na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Pokud soud žalovanému doručoval v této věci písemnosti na adresu [adresa žalovaného], zásilka byla vrácena nedoručená zpět s tím, že na uvedené adrese žalovaný nebydlí. Žalobce soudu doložil výzvy k úhradě příspěvků za shora uvedená období ze dne [datum] a [datum], následné upomínky ze dne [datum] a [datum], z nichž vyplývá, že byly žalovanému doručovány žalobcem na adresu [adresa žalovaného], v těchto výzvách žalobce žalovanému stanovil lhůty k zaplacení 60 dnů od doručení. Ze zprávy České pošty s.p. [obec a číslo] soud zjistil, že výzvy byly doručovány na uvedenou adresu a ihned byly vráceny zpět žalobci, výzva z [datum] s uvedením důvodu„ nelze do schránky“, výzva z [datum] s uvedením důvodu„ odstěhoval se bez udání adresy“. 4. Na základě shora provedeného dokazování má soud za prokázané, že v evidenci silničních vozidel byl v předmětném období veden jako vlastník i jako provozovatel předmětného vozidla [jméno] [příjmení]. Ten také s účinností od [datum] ohledně předmětného vozidla uzavřel poslední pojištění dle Zákona, které bylo ukončeno k datu [datum] na jeho žádost. Tyto skutečnosti nekorespondují s tvrzením žalobce, že v období od [datum] do [datum] měl být vlastníkem předmětného vozidla žalovaný na základě kupní smlouvy, kterou měl žalobci k prokázání této skutečnosti předložit [jméno] [příjmení]. Z předmětné kupní smlouvy vyplývá, že měla být mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným uzavřena dne [datum]. Že se v letopočtu nejedná o přepis vyplývá z toho, že datum je uveden na dvou různých místech kupní smlouvy. Pokud tedy by se jednalo o pravou kupní smlouvu, byl by od [datum] žalovaný vlastníkem předmětného vozidla. Datum uzavření smlouvy však je v příkrém rozporu se skutečností, že od [datum], tedy přibližně rok a půl po uzavření údajné kupní smlouvy, uzavírá k předmětnému vozidlu pojištění dle Zákona opět [jméno] [příjmení] a v pojistné smlouvě uvádí, že je ohledně předmětného vozidla jeho vlastníkem i provozovatelem, na jeho žádost bylo toto pojištění zrušeno dohodou k datu [datum], opět tedy ještě k tomuto datu stále vystupoval jako vlastník vozidla. Další rozpor je spatřován v údaji týkajícím se bydliště žalovaného jako kupujícího v předmětné kupní smlouvě. Jedná se o adresu, na které nikdy žalovaný nebyl hlášen k pobytu, na které nebydlí, od roku 2011 je hlášen k pobytu na adrese uvedené v záhlaví rozsudku. Současně soud konstatuje, že na základě předmětné kupní smlouvy nedošlo v evidenci vozidel k žádné změně, jak vyplývá z karty vozidla. Soud má za této situace výrazné pochybnosti o tom, zda kupní smlouva, kterou soudu žalobce předložil, opravdu dokladuje převod vlastnického práva z [jméno] [příjmení] na žalovaného; zcela určitě nedokladuje s ohledem na časový odstup tří let vlastnické právo žalovaného k vozidlu v obdobích uvedených v návrhu, kdy nebylo pojistné placeno. Ze všech shora uvedených skutečností dle názoru soudu nelze dovodit, že by od [datum] do [datum] byl vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla žalovaný. Pokud se žalobce rozhodl příspěvek dle Zákona požadovat na někom jiném, než kdo je veden v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel vozidla, musí mít opravdu za prokázané, že k přechodu vlastnického práva, případně provozování vozidla, na jinou osobu došlo a že v konkrétní době po převodu vlastnické právo stále trvalo. V tomto případě se tak dle názoru soudu nestalo, soud nemá za prokázané, že by v rozhodném období byl žalovaný vlastníkem či provozovatelem vozidla. Ostatně neměl ani možnost se před podáním návrhu k vůči němu žalobcem vznášenému nároku vyjádřit, neboť výzvy k zaplacení mu žalobce zasílal na adresu, na které není hlášen k pobytu ani nebydlí, neměl tedy možnost v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů se k takovému nároku z hlediska svého postavení k vozidlu vyjádřit. Za této situace tedy soud návrh žalobce zamítnul. 5. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by tedy mít dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo