5 C 2/2022-22 — Okresní soud v Pelhřimově

Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl 2 5 C 2/2022 dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum] společně se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Úvěrová smlouvy byla uzavřena v návrhu popsaným způsobem prostřednictvím webových stránek uvedené společnosti, úvěr byl žalované vyplacen, k uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden na její bankovní účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem rovnajícímu se rodnému číslu žalované, úvěr žalovaná nevrátila ani po upomínce. Smlouva byla uvedeným věřitelem postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. K jednání soudu se žalovaná nedostavila, k věci se nevyjádřila. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], byla způsobem v návrhu uvedeným uzavřena smlouva o zápůjčce mající charakter spotřebitelského úvěru, dle jejíhož obsahu byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši [částka] s termínem splatnosti do [datum], byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nebyl přímo sjednán úrok za poskytnutí úvěru. Ohledně odeslání úvěrové částky na shora uvedený účet žalobce soudu doložil, že ze svého účtu platbu realizoval [datum]. Soud zjistil ze zprávy [právnická osoba] [obec a číslo], že majitelem tohoto účtu není přímo žalovaná, ale společnost [právnická osoba], [IČO], z výpisu z předmětného účtu za měsíc červenec 2015 soud zjistil, že na tento účet opravdu dne [datum] byla částka [částka] připsána. Uvedená společnost k dotazu soudu potvrdila, že je zprostředkovatelem úvěru, že po schválení úvěru byla částka poskytovatelem úvěru zaslána na její účet a společností [právnická osoba] následně vyplacena žalované v hotovosti Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy uzavřené s uvedenou společností dne [datum]. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.), pokud právní předchůdce žalobce žalované úvěrovou částku [částka] poskytl, byla ve smyslu § 2395 o.z. žalovaná z titulu postavení dlužníka povinna úvěr právnímu předchůdci žalobce vrátit společně se sjednaným poplatkem ve výši [částka]. Žalobce doložil, že je právním nástupem úvěrového věřitele, pokud žalovaná ve sjednané lhůtě, tedy do [datum], úvěr nevrátila, je zcela oprávněný nárok žalobce na zaplacení částky [částka] včetně požadovaného úroku z prodlení od data následujícího po splatnosti úvěru ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Soud tedy návrhu vyhověl. Protože žalobce byl zcela úspěšný, uložil soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění předpisů pozdějších a ze součtu uvedených náhrad, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, která činí [částka], tedy celkem ve výši [částka], a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce.