19 C 28/2020-452 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 19.5.2020 podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu a domáhala se vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 72 500 Kč s 10% úrokem 2 19 C 28/2020 z prodlení ročně od 10.5.2020 do zaplacení. V žalobě uvedla, že její manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27.9.2016, sp. zn. 4 C 85/2016. Před rozvodem uzavřela s žalovaným dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů, o úpravě bydlení a výživném pro dobu po rozvodu ze dne 14.7.2016, v níž prohlásili a učinili nesporným, že nemají žádné dluhy vůči třetím subjektům, které by tvořily součást jejich společného jmění manželů (dále pouze SJM) s tím, že pokud by po podpisu dohody vyšly najevo dluhy v dohodě neuvedené, vzniklé za trvání jejich SJM, uhradí tyto dluhy plně ze svého ten z účastníků dohody z jehož právního úkonu vznikly. Při sepisu dohody zapomněli, že za trvání manželství uzavřeli s [jméno] [příjmení] ústní smlouvu o půjčce, na základě níž si od ní půjčili celkovou částku 640 000 Kč. [jméno] [příjmení] dne 27.7.2012 převedla na účet žalovaného částku 339 000 Kč a dne 20.9.2012 na účet žalobkyně částku 90 000 Kč, zbývajících 211 000 Kč jim [jméno] [příjmení] předala v hotovosti, když 27.7.2012 a 19.9.2012 vybrala ze svého účtu v hotovosti za tímto účelem vždy částku 100 000 Kč, dne 22.8.2012 částku 5 000 Kč a 17.9.2012 částku 8 000 Kč. Aby jim [jméno] [příjmení] mohla uvedenou částku půjčit, musela si sama půjčit finanční prostředky od [právnická osoba], s níž 19.7.2012 uzavřela smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo]. S [jméno] [příjmení] se účastníci dohodli, že jí poskytnutou půjčku včetně veškerých smluvních úroků jakož i případných úroků z prodlení budou splácet měsíčně po 3 900 Kč od září 2012, od tohoto měsíce byla půjčka pravidelně splácena, do září 2016, kdy došlo k rozvodu, bylo zaplaceno celkem 49 splátek po 3 900 Kč, tedy 191 100 Kč. Ke dni rozvodu tedy zbývalo zaplatit ještě 448 900 Kč na jistině a dále smluvní úroky ve stejné výši jako musí platit [jméno] [příjmení]. Celá půjčená částka byla investována ve prospěch majetku ve výlučném vlastnictví žalovaného, konkrétně v rámci domu [adresa] v [obec] na stavbu a přístavbu předsíně, vybudování terasy, postavení garáže a provedení drenáže na zahradě, dále částkou 40 000 Kč na koupi osobního automobilu Škoda Octavia v roce 2013 a dále na koupi osobního automobilu Opel v roce 2014. Po rozvodu více jak jeden rok nebyla půjčka splácena, žalobkyně předpokládala, že půjčku bude hradit žalovaný, protože půjčené peníze byly investovány převážně do majetku v jeho výlučném vlastnictví. [jméno] [příjmení] žalovaného o splácení půjčky opakovaně bezvýsledně žádala a proto od prosince 2017 začala žalobkyně půjčku splácet [jméno] [příjmení] sama měsíčně po 5 000 Kč jak se spolu dohodly a do 30.4.2020 takto zaplatila celkem 145 000 Kč. Protože předmětná půjčka je součástí zaniklého SJM účastníků a jejich podíly na společném dluhu jsou stejné, jak se dohodli v uvedené dohodě, je každý z účastníků povinen zaplatit polovinu předmětné půjčky. Protože na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, požaduje na něm zaplacení poloviny uvedené částky. Následně ještě před jednáním ve věci samé tuto žalobu žalobkyně rozšířila o zaplacení další částky 17 500 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 16.12.2020 do zaplacení, když žalobkyně v období od 1.5.2020 do 30.11.2020 [jméno] [příjmení] při měsíčních splátkách 5 000 Kč zaplatila celkem dalších 35 000 Kč a opět z této částky z titulu bezdůvodného obohacení požaduje na žalovaném zaplacení její poloviny. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém písemném vyjádření a v rámci své výpovědi uvedl, že před rozvodem s žalobkyní opravdu byla uzavřena žalobkyní dne 14.7. 2021 uvedená dohoda, s ohledem na majetkové poměry účastníků si lze jen stěží představit, že pokud by skutečně nějaký společný závazek v režimu SJM z titulu půjčky ve výši 640 000 Kč existoval, že by při vypořádání SJM na tento dluh účastníci zapomněli. Žalobkyní uváděný dluh vůči [příjmení] není v dohodě uveden prostě proto, že o žádném takovém dluhu nevěděl, s [jméno] [příjmení] sám či společně s žalobkyní ústně, písemně či konkludentně smlouvu o půjčce neuzavřel a ani mu o existenci takového případného ujednání mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní není nic známo. Pokud v minulosti [jméno] [příjmení] převedla na účet žalovaného 339 000 Kč, stalo se tak zcela bez jeho vědomí, až do nedávné doby o takovém převodu nevěděl, od 4.6.2012 do 11.11.2015 měla k jeho účtu zřízen uživatelský přístup žalobkyně, která dle zjištění žalovaného ve dnech 30.7.2012 a 31.7.2012, tedy obratem po připsání uvedené částky na účet, vybrala z účtu v hotovosti 340 000 3 19 C 28/2020 Kč. O připsání 339 000 Kč na účet a o výběru 340 000 Kč z účtu neměl žalovaný do nedávné doby povědomí. Žalobkyně vždy řešila své ekonomické záležitosti zcela samostatně, nezávisle na něm, byla velmi nehospodární, nezodpovědná a vytvářela své osobní dluhy, které se snažila umořovat prostřednictvím dalších dluhů, s jejichž úhradou jí dost často musel žalovaný pomáhat, pokud se o nich dozvěděl. Žalovanému není nic známo o tom, že by [jméno] [příjmení] jemu či žalobkyni předala v hotovosti 211 000 Kč. Je přesvědčen, že žalobkyně se možná i ve spolupráci s [jméno] [příjmení] z něho snaží vylákat v žalobě uvedenou částku předstíráním skutečností, které neexistují a nikdy se nestaly, resp. nikdy se nestaly tak, jak to žalobkyně prezentuje. Žalovanému se podařilo zjistit a ověřit, že [jméno] [příjmení] si v roce 2012 sice brala u [právnická osoba] úvěr 740 000 Kč, ovšem důvodem byla modernizace jejího domu na adrese [část obce a číslo], čemuž korespondují i doklady, které uvedené spořitelně následně předložila. Pokud by byl sled událostí takový jak uvádí žalobkyně v žalobě, znamenalo by to, že žalobkyně s [jméno] [příjmení] pravděpodobně po vzájemné domluvě připravily uvedenou spořitelnu podvodně o peníze za použití účtu žalovaného jako zastíracího manévru pro případ vzniku problémů. Tvrzení žalobkyně o použití finančních prostředků od [jméno] [příjmení] je nepravdivé, přístavba verandy v [obec] byla dokončena v roce 2011, jak vyplývá z územního souhlasu [stát. instituce] a faktur ohledně dodávky stavebního materiálu a vchodových dveří, drenáž na zahradě byla provedena také již v roce 2011, jak vyplývá z faktury o dodávce materiálu, výstavba terasy provedena být nemohla, protože dům žádnou terasu nemá, garáž byla hotová již v průběhu roku 2011, jak vyplývá z faktury a veřejně na internetu přístupné fotografie z aplikace Google Maps zachycující garáž v září 2011, automobil Opel byl kupován žalovaným až na konci roku 2014 za částku 14 900 Kč z vlastních prostředků žalovaného, s ohledem na zanedbatelnou výši kupní ceny a časový odstup od roku 2012 nebylo důvodu, aby si kvůli koupi ojetiny žalovaný bral s dvouletým předstihem půjčku v tak abnormální výši, pokud se jedná o koupi automobilu Škoda Octavia v roce 2013, muselo by se použití částky 40 000 Kč na jeho koupi stát bez vědomí žalovaného, žalovanému je navíc známo, že žalobkyně zakoupený automobil po dvou měsících prodávajícímu vrátila z důvodu závady na motoru a kupní cena jí byla vrácena. Žalobkyně se v žalobě dle názoru žalovaného úporně snaží vylíčit důvody pro které by žalovaný alespoň teoreticky mohl mít zájem si společně s žalobkyní půjčit relativně vysokou finanční částku až při tomto zapomněla na souvislosti časové, ale i souvislosti logické a věcné. I kdyby k půjčce došlo z v žalobě uvedených důvodů, postrádá žalobkyní provedení výčet odpovídají finanční korelaci, neboť z obsahu faktur vyplývá, že celková cena všech stavebních prací a dodávek včetně kupní ceny automobilů je v porovnání s výší tvrzené půjčky zanedbatelná a rozhodně by nemělo z pozice účastníků smysl si půjčovat takto vysokou částku. Po seznámení se s výpovědí žalobkyně a [jméno] [příjmení] vše považuje za„ postavené na hlavu“, popírá veškerá jejich tvrzení ohledně dojednávání smlouvy o úvěru, uzavírání smlouvy, čerpání peněz, splácení apod., o ničem takovém nevěděl, žádné listiny do [obec] [anonymizováno] nenosil, nezajišťoval žádné falešné doklady ohledně stavební činnosti, popírá jakékoliv splácení [jméno] [příjmení], účast s žalobkyní při těchto splátkách, čekání v autě před bankou na žalobkyni apod.. Žalobkyně měla k jeho účtu stejně jako on k jejímu dispoziční právo, na tento účet mu chodila měsíčně mzda 12 000 Kč až 13 000 Kč, neměl v té době internetové bankovnictví, chodily mu pouze měsíční výpisy a buď si převodu a výběru částky nevšiml a nebo se mu výpis vůbec nedostal do rukou, protože tyto věci vedla žalobkyně. Pokud mu [příjmení] v listopadu 2017 zaslala SMS zprávu, nevěděl vůbec oč se jedná a ohledně SMS zprávy ze září 2016 jí opravdu jednou peníze vezl, ovšem jednalo se o peníze, které jí předával na žádost svého otce, který byl nemocný, říkal, že mu [příjmení] posílala výhrůžné zprávy, neví co mezi nimi přesně bylo, ale pe