4 C 119/2023-29 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 12 444 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [anonymizováno], číslo TP [anonymizováno] neměl v období od 2. 7. 2021 do 9. 10. 2021, a od 10. 10. 2021 do 10. 3. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil. 2. U žalovaného platí domněnka, že neměl námitky podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. proti rozhodnutí bez nařízení jednání, když lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobcem byly předloženy listinné důkazy zejména upomínky, výzvy před zaplacením, a dále vycházel ze zprávy Městského úřadu a pojišťovny. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla neměl uzavřeno pojištění z provozu vozidla v období od 2. 7. 2021 do 9. 10. 2021, a od 10. 10. 2021 do 10. 3. 2022, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Pojištění zaniklo neplacením. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 4 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy v prvém případě 100 dní a výše denní sazby podle druhu vozidla v daném případě 47 Kč, a v druhém případě 152 dní při denní sazbě 47 Kč. Podle ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/ 1999 Sb., potom žalobci náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení příspěvku, příspěvek zaplacen není. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit, včetně zákonného úroku z prodlení. 5. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 252 Kč. 6. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.