4 C 120/2022-83 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně se ve svém návrhu domáhají zvýšení výživného, když [jméno] požaduje zvýšit výživné od 30. 10. 2019 na částku 7 000 Kč a [jméno] potom od 8. 6. 2019 požaduje zvýšit na částku 4 000 Kč, když od poslední úpravy se zvýšily jejich potřeby. Matka uvedla, že obě dcery studují. [jméno] dělá archeologii v [obec], [jméno] studuje střední školu. O otci nic neví. Dne 15. 7. 2015 nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově, kterým bylo naposledy upraveno výživné tak, že od 1. 7. 2014 bylo sníženo výživné na 1 700 Kč. [jméno] hradí nájem 4 000 Kč, stravné 2 500 Kč, drogerii, domácí potřeby, školní pomůcky, oblečení, cestování, sport, telefon. [jméno] potom hradí také telefon, pojištění, obědy, školní pomůcky, oblečení, atd.. Matka má zvýšené výdaje se zdravotním stavem na dceru [jméno], která byla onkologicky léčena a má sníženou imunitu. [příjmení] příjem matky činí 14 500 Kč. Příjem otce není znám. 2. Otci bylo předvolání k jednání doručeno, k jednání se nedostavil, ve věci se nevyjádřil, neomluvil se, soud proto vycházel z toho, jak byly provedeny důkazy. 3. Z potvrzení [ulice] průmyslové školy [obec] vyplývá, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je žákyní I. ročníku denního studia. Dle potvrzení [příjmení] univerzity, filozofické fakulty, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je studentkou bakalářského studia. Rozsudek ze dne 10. 5. 2021, čj. 10 T 102/2020-144 byl otec uznán vinným, že od října 2019 neplatil výživné právě i pro žalobkyně. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2015, čj. P 155/2010-225 bylo naposledy rozhodováno o výživném pro žalobkyně, když výživné bylo od 1. 7. 2014 sníženo na 1 700 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2023, čj. P 155/2010-352 bylo zvýšeno výživné pro nezletilého [jméno] od 1. 9. 2022 na 2 500 Kč. V tomto řízení bylo prováděno obsáhlé dokazování, když bylo mimo jiné zjištěno, že u Okresního soudu v Kutné Hoře je vedeno řízení o výživném pro nezletilého [jméno], kde bylo určeno výživné ve výši 1 500 Kč Okresním soudem v Příbrami bylo stanoveno výživné pro nezletilé děti [jméno] a [jméno] ve výši 3 000 Kč a 2 500 Kč. Byly zjišťovány výdělkové poměry matky, když tato si v období od září 2021 do dubna 2022 vydělala v průměru 16 840 Kč čistého, za období od 18. 4. 2022 do 7. 6. 2022 byly matce vypláceny nemocenské dávky ve výši 19 860 Kč, a od února 2022 do ledna 2023 si vydělává 16 332 Kč. Příjem otce se nepodařilo zjistit. Soud proto v tomto řízení zjišťoval možnost uplatnění otce, tedy v oboru kuchař – číšník, když provedeným šetřením bylo zjištěno, že nabídka na trhu práce pro tento obor je velmi široká a mzda se pohybuje od 17 000 Kč – 80 000 Kč, u většiny potom v rozmezí 20 000 – 30 000 Kč. 4. Podle ust. § 910 odst. 1 o.z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přechází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 3 4 C 120/2022 5. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyň na zvýšení výživného je důvodný, neboť o výživném bylo naposledy rozhodováno v roce 2015, a od té doby se nepochybně zvýšily jejich potřeby. Obě žalobkyně studují, nejsou tedy schopni samostatně se živit a vyživovací povinnost otce k nim trvá. Potřeby obou žalobkyň jsou nepochybně vysoké vzhledem k jejich studium. Příjmy matky, která má taky vyživovací povinnost potom nejsou takové, aby ve větší míře kryly potřeby žalobkyň. Pokud tedy má soud hodnotit potřeby žalobkyň, tyto se od poslední úpravy nepochybně zvedly. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že žalovaný má celkem 6 vyživovacích povinností a jeho skutečné příjmy se nepodařilo zjistit, soud proto musel vycházet z hypotetických příjmů, tedy z příjmů, kdyby dělal v oboru, ve kterém se vyučil, kolik by dosahoval. Obě žalobkyně žádají zvýšit výživné za dobu minulou, avšak jak vyplývá z trestního rozsudku, právě za to, že žalovaný v roce 2019 neplatil výživné, byl trestně odsouzen. Dle názoru okresního soudu nejsou ani důvody zejména na straně otce proto, aby výživné bylo zvyšováno se zpětnou účinností třech let, tak jak žalobkyně žádají, neboť vzhledem k jeho postoji k placení výživného se nejeví jako pravděpodobné, že nějaký vyšší dluh bude zaplacen. Soud proto za změnu poměrů, zejména zvýšení výživného považoval datum, kdy byl návrh podán, a zvýšil proto výživné až od 1. 5. 2022, a to pro [jméno] alespoň na 2 700 Kč, a pro [jméno] na 2 600 Kč. Výživné je splatné do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyň. Pokud se obě žalobkyně domáhaly zvýšení výživného za delší časovou dobu a na vyšší částku, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl. 6. Nedoplatek výživného vzniklý vynásobení počtu měsíců, za nichž se stalo zvýšené výživné splatném a částku, o kterou bylo výživné zvýšeno, činí u [jméno] 13 000 Kč a u [jméno] 11 700 Kč. Vzhledem k tomu, že na výživné je vedena exekuce pod sp. zn. [spisová značka], soud pouze vyčíslil dlužné výživné. 7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu, neboť bylo částečně vyhověno a částečně zamítnuto. 8. Tímto rozsudkem potom byl změněn původní rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 18. 5. 2015, čj. 0 P 155/2010-225.