4 C 140/2022-64 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 33 769 Kč, když žalovaný uzavřel dne 14. 6. 2017 se [právnická osoba] Financial smlouvu o půjčce, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky a byla mu poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Mezi účastníky byl sjednán 29% úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit částku 33 337 Kč v týdenních 2 4 C 120/2022 splátkách. Protože se tak nestalo a byly uhrazeny pouze první splátky, byl dluh zesplatněn. Smluvní pokuta byla potom dohodnuta na 0,1% denně. Požadováno je pouze 10 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován. V době postoupení pohledávky činila pohledávka na jistině 11 746,52 Kč, na poplatcích za poskytnutí a správu úvěru 8 422,48 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutu 10 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 680,68 Kč a sankční poplatky 3 600 Kč. 2. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že dluh uznává co důvodu a výše. Půjčku neplatil, neboť neměl z čeho. Žádá splátky. 3. Ze strany žalobce byly předloženy listinné důkazy, a to zejména smlouva o půjčce, výpočet smluvní pokuty, výpočet zákonného úroku, předžalobní výzva, postupní smlouva, doklad o tom, že žalovanému bylo oznámeno postoupení, standartní informace o spotřebitelském úvěru. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč. Byly zjištěny jeho osobní poměry. Žalovaný se dostal do prodlení, přestal splácet. Žalobce potom předložil výpočet, jak úroků, smluvní pokuty tak zákonných úroků z prodlení. 5. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Jak vyplývá z provedeného dokazování mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, za určitých podmínek žalovanému byly poskytnuty peněžních prostředky. Sám žalovaný žalovanou částku potom uznává. Soud proto návrhu vyhověl a uložil žalovanému žalovanou částku zaplatit. Pokud žalovaný žádá povolení splácení tohoto dluhu po 170 Euro, soud k tomuto rozhodnutí nemá podklady, nicméně má za to, že žalobce na splátkový kalendář přistoupí. 6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 1 351 Kč, 3 úkony právní pomoci po 500 Kč, když řízení podle č ust. § 14b) vyhl. č. 177/96 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaném na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, 3 x paušál po 100 Kč, dále dva úkony právní pomoci po 2 460 Kč, s paušálem 2x 300 Kč, 21% DPH, celkem 10 208,20 Kč. 7. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.