4 C 140/2023-42 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení celkové částky 28 822 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti vzniká nárok na příspěvek. Žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] neměl v období od 19. 12. 2018 do 13. 5. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž vznikl nárok na příspěvek ve výši 5 110 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva 300 Kč. Žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] neměl v období od 12. 11. 2021 do 13. 1. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž vznikl nárok na příspěvek ve výši 4 095 Kč a poplatek 300 Kč. Žalovaný potom jako vlastník vozidla [registrační značka] neměl v období od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022 sjednáno pojištění, když vznikl nárok na příspěvek ve výši 3 102 Kč a poplatek spojený s uplatněním 300 Kč. Žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v období od 14. 1. 2022 do 19. 5. 2022 sjednáno pojištění, čímž vznikl nárok na příspěvek ve výši 8 190 Kč a poplatek 300 Kč. Dále neměl žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] sjednáno pojištění od 20. 5. 2022 do 1. 9. 2022, čímž vznikl nárok na příspěvek ve výši 6 825 Kč a poplatek. Žalovaný dlužnou částku přes předžalobní výzvu nezaplatil. 2. Žalovaný se k jednání nedostavil a soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal bez jeho přítomnosti a vycházel z předložených listinných důkazů. 3. Žalobcem byly předloženy výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ohledně vozidla [registrační značka] za období od 12. 11. 2021 do 13. 1. 2022, od 14. 1. 2022 do 19. 5. 2022 a od 20. 5. 2022 do 1. 9. 2022. Dále ohledně vozidla [registrační značka] od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022, a ohledně vozidla [registrační značka] od 19. 12. [číslo] do 13. 5. 2019. Dle zprávy Městského úřadu žalovaný v období byl veden jako vlastník vozidla [registrační značka], [registrační značka] avšak na vozidle [registrační značka] nebyl veden jako vlastník ani jako provozovatel. Žalobce dále předložil přípis [jméno] [příjmení] a kupní smlouvu ze dne 18. 12. 2018, na základě které měla prodat žalovanému vozidlo [registrační značka]. 4. Na základě prováděného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný byl veden jako provozovatel vozidla [registrační značka], přičemž od 12. 11. 2021 do 1. 9. 2022 není placeno pojištění, čímž žalobci vzniká nárok na příspěvek. Žalobce v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb. zjistil, že povinné ručení placeno není. Protože v uvedeném období žalovaný jako vlastník neměl sjednáno pojištění, ačkoliv to bylo jeho povinností podle ustanovení § 1 zákona, přísluší žalobci podle ustanovení § 5 právo na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušena povinnost, tedy v prvém případě 63 dní x 65 Kč, v druhém případě 126 dní x 65 Kč, v třetím období 105 dní x 65 Kč. Ohledně stejných skutkových závěrů dospěl i ohledně vozidla [registrační značka], když v tomto případě přísluší příspěvek za 66 dní při denní sazbě 47 Kč. Podle 3 4 C 140/2023 ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. potom žalobci přísluší náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva, a to příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. tedy 4 x 300 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 5. Jiná situace je ohledně vozidla [registrační značka], číslo [anonymizována dvě slova], když stejně jak už bylo řečeno v rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2022 čj. 1 C 70/2022-42 žalobce neprokázal, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem tohoto vozidla. Žalovaný nikdy nebyl v registru vozidla jako vlastník evidován. Na kupní smlouvě ze dne 18. 12. 2018 je sice jako kupující označený, to však samo o sobě ještě nedokládá, že se žalovaný stal skutečně vlastníkem předmětného vozidla. Soud proto žalobu ohledně tohoto nároku zamítl. 6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení, jež činí za soudní poplatek z návrhu 1 154 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x paušál po 100 Kč, 21% DPH, celkem 2 605 Kč. 7. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil žalovanému zaplatit podle ust. § 160 o.s.ř. v zákonné lhůtě 3 dní, přičemž náklady řízení uložil ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., uložil zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.