4 C 153/2023-35 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal stanovení výživného rodičům, každému ve výši 2 000 Kč, když mladý dospělý [jméno] [celé jméno žalovaného], narozený dne 15. 12. 2004 po splnění veškerých podmínek pro přiznání nároku dostal příspěvek od 15. 3. 2023 ve výši 17 250 Kč, který je mu vyplácen. Podle ust. § 50u odst. 1 zák. č. 359/1999 Sb. přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Při zjišťování současných poměrů rodičů mladého dospělého bylo zjištěno, že není ani jeden veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jejich finanční situace není známa, ale vzhledem k tomu, že jsou v produktivním věku úřad pro stanovení výživného vycházel z možného minimálního výdělku 10 000 Kč měsíčně, a výživné 2 000 Kč pro nezaopatřené dítě starší 18 let, je vypočteno jako 20 % z předpokládaného měsíčního výdělku každého z žalovaných. Matka má dle současných informací další vyživovací povinnosti ke čtyřem dětem a otec ještě jednu vyživovací povinnosti navíc. 2. Žalovaní se k jednání ač měli řádně doručeno nedostavili, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaných. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajské [pobočka] čj. [číslo] ze dne 20. 3. 2023 je zřejmé, že [jméno] [celé jméno žalovaného] požádal o dávku zaopatřovacího příspěvku, splnil všechny podmínky, a proto mu příspěvek od 15. 3. 2023 byl přiznán. Dle potvrzení Střední školy informatiky a cestovního ruchu [jméno] [celé jméno žalovaného] je ve školním roce 2022 2023 žákem druhého ročníku obor kuchař, číšník, přičemž dle zprávy [stát. instituce] má vypracován individuální plán mladého dospělého. Dle potvrzení [příjmení] domova potom ukončil pobyt v ústavní péče [příjmení] domova v [obec], a odešel do samostatného bydlení. 4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 11. 2014 čj. 0 P 168/2010-457 byla mimo jiné u [jméno] nařízena ústavní výchova. Ohledně nezletilých dětí probíhají různá řízení, když poměry rodičů byly šetřeny v roce 2022, když v této době otec nebyl evidován na úřadu práce, a matka pracovala s hrubou měsíční mzdou 20 500 Kč. Provedeným dokazováním při úpravě výživného pro nezletilou [jméno] bylo konstatováno, že se vlastní vinou, když měl neomluvené absence v práci, vzdal bez důležitého důvodu svého zaměstnání, proto je třeba vycházet ve smyslu ust. § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení možností a schopností otce dosahovat výdělku, kterého měl předtím v Dřevozpracujícím družstvu [obec], tedy okolo 20 000 Kč. 5. Podle ust. §913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Vzhledem k tomu, že žalovaní nespolupracují, je třeba vycházet z jejich předchozích příjmů, tedy z příjmů okolo 20 000 Kč, přičemž nutno poznamenat, že průměrná mzda v roce 2020 činila 38 911 Kč a roce 2023 potom 40 323 Kč. Podle ust. § 50b odst. 1, písm. b) zák. č.. 359/1999 Sb. zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, je nezaopatřeným dítětem. Podle ust. § 50u zák. č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací 3 4 C 153/2023 příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. Podle ust. § 210 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 6. V posuzované věci bylo prokázáno, že syn žalovaných není schopen sám se živit, neboť studuje Střední školu, což je nepochybné a v jeho zájmů z hlediska budoucího uplatnění na trhu práce. Dále je mu jakožto mladému dospělému státem vyplácet zaopatřovací příspěvek. Z toho vyplývá, že právo na výživné ze strany otce a matky přešlo na žalobce, který podal návrh na stanovení výživného. Žalobce požaduje výživné stanovit ve výši 2 000 Kč měsíčně. Vzhledem k počtu vyživovacích povinností rodičů a vzhledem k tomu, že jejich příjmy jsou u matky dané kolem 20 000 Kč u otce předpokládané kolem 20 000 Kč, dospěl soud k závěru, že výživné ve výši 1 000 Kč je přiměřené, a stanovil proto rodičům tak, jak je žalováno tedy od 15. 3. 2023 výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, přičemž pokud se žalobce domáhá dalšího výživného ve výši 1 000 Kč, návrh v tomto rozsahu zamítl. Současně vyčíslil dlužné výživné od doby, kdy výživné bylo přiznáno, které u každého z rodičů dělá částku 6 500 Kč, a toto umožnil splácet v měsíčních splátkách po 1 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. 7. Při rozhodování o nákladech řízení rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se tohoto práva vzdal.